ČJA 4
200 dobrého gen. sg. m./n., akuz. sg. m. živ. (2232)
1 M dobrého — dobreho — dobrego — dobrího — dobriho
dobreho
2 Tvar gen. sg. m./n. a akuz. sg. m. živ. dobrého prochází v závislosti na územním rozšíření některými pravidelnými hláskovými změnami. Např. v oblasti slez. nář. byla zachycena krácená varianta dobreho (srov. PRO A1a) a v oblasti přechodových nář. čes.-pol. obměna dobrego (srov. PRO F5). Forma dobrího vznikla úžením é > í (srov. PRO E5); samohláska í v koncovce -ího dále podléhá na Moravě pravidelnému krácení (srov. PRO A1b), v Čechách je krácení nepravidelné, v svč. nář. bylo krácené -i- zapsáno zpravidla vedle -í- (srov. PRO A1c).
Tvar dobreho ve stř. Čechách (na rozdíl od tvaru dobreho v oblasti slez. nář.) je rozšířen analogicky podle flexe zájmen (srov. našeho, proto dobreho). Podobně v této oblasti též tvary dobremu a dobrom, viz ČJA 4-201 dobrému dat. sg. m./n., ČJA 4-202 dobrém lok. sg. m./n.
3 Tvar dobrého (shodný se spis. jazykem) zůstal zachován ve vm. nář. Pro slez. nář. je charakteristická varianta dobreho a pro oblast přechodových nářečí čes.-pol. obměna dobrego. Forma dobrího převažuje na území Čech, dále byla zapsána na Novoměstsku, Tišnovsku, Holešovsku a v dolských nář. s přilehlým jv. okrajem střm. nář. Varianta dobriho je typická pro centrální úsek střm. nář. se Zábřežskem a pro již. střm. a již. čm. nář. Jako dubleta vedle tvaru dobrího byla častěji zachycena též v svč. nář. a v střč. nář. hlavně na Roudnicku a na Lounsku.
Ve stř. Čechách s centrem na Benešovsku tvoří areál podoba dobreho.
Městská mluva se zpravidla neliší od venkovského okolí. Do slez. měst proniká vlivem spis. jazyka tvar dobrého.
4 dobrego pol.
dobreho hluž.
dobrého stč., Db, Tk, MČ, sloven.
5 dobrého Ju 7, Ru 5 — dobreho Ju 3, Ru 1, 5 — dobrího Ju 1, Ru 2, 3 — dobriho Po 1, Ju 2, 4, Ru 4
6 ASJ II 147:136, MAGP 225, AJPP 763, AJK 593, SSA 12.3,12.8, OLA 2926
Ko
