ČJA 4

185      pekaři instr. pl. m. (58)

1    M         pekaři (pekařý 740, 748)

pekařama

pekařema

pekařoma

pekařima (též pekarima 755)

pekařami (p’e- 830–836, pekařámi, pekařamy)

pekarmi 755

2                 Repertoár koncovek a jejich zeměpisné rozšíření se v instr. pl. m. slova pekař zejména v Čechách poněkud liší od podob instr. pl. u ostatních subst. téhož rodu. Hranice mezi tvary pekařema a tvary pekařama se kryje s izoglosou přehlásky ’a > e, srov. PRO E6.

3                 Tvar pekařema zahrnuje téměř celé Čechy a přesahuje na sev. Moravu. V již. Čechách je vedle něho dubletní forma na -i (pekaři), ta se většinou jako jediná dokládá z Valašska a z mluvy měst na sev. Moravě a ve Slezsku.

Koncovka -ama je u tohoto substantiva běžná jednak na menším areálu mezi Roudnicí a Rakovníkem, jednak téměř na celé Moravě (s výjimkou Zábřežska a sev. Litovelska) až po linii Opava – Uherský Brod. Na Uherskobrodsku přesahují tvary pekařama na sever až ke Vsetínu.

Formy na -ima zabírají vých. okrajový pás svč. nářečí.

Výskyt tvarů s koncovkami -oma, -ami je omezen na slez. nářečí.

4    pekařami  pol. piekarzami (hluž. pjekarjemi)

pekaři  stč., Db, Tk, MČ

5    pekařama Ju 6, Ru 5 — pekařema Po 1, Ju 1–5, Ru 2–4

6    SSA 11.60

Bh