ČJA 4
185 pekaři instr. pl. m. (58)
1 M pekaři (pekařý 740, 748)
pekařama
pekařema
pekařoma
pekařima (též pekarima 755)
pekařami (p’e- 830–836, pekařámi, pekařamy)
pekarmi 755
2 Repertoár koncovek a jejich zeměpisné rozšíření se v instr. pl. m. slova pekař zejména v Čechách poněkud liší od podob instr. pl. u ostatních subst. téhož rodu. Hranice mezi tvary pekařema a tvary pekařama se kryje s izoglosou přehlásky ’a > e, srov. PRO E6.
3 Tvar pekařema zahrnuje téměř celé Čechy a přesahuje na sev. Moravu. V již. Čechách je vedle něho dubletní forma na -i (pekaři), ta se většinou jako jediná dokládá z Valašska a z mluvy měst na sev. Moravě a ve Slezsku.
Koncovka -ama je u tohoto substantiva běžná jednak na menším areálu mezi Roudnicí a Rakovníkem, jednak téměř na celé Moravě (s výjimkou Zábřežska a sev. Litovelska) až po linii Opava – Uherský Brod. Na Uherskobrodsku přesahují tvary pekařama na sever až ke Vsetínu.
Formy na -ima zabírají vých. okrajový pás svč. nářečí.
Výskyt tvarů s koncovkami -oma, -ami je omezen na slez. nářečí.
4 pekařami pol. piekarzami (hluž. pjekarjemi)
pekaři stč., Db, Tk, MČ
5 pekařama Ju 6, Ru 5 — pekařema Po 1, Ju 1–5, Ru 2–4
6 SSA 11.60
Bh