ťám). Rozšíření tvarů s kmenem zakončeným na -st × -sť × -s’c’ vcelku odpovídá pravidelnému zeměpisnému
rozšíření, srov. PRO B6ab.

3                 Nejrozšířenější je forma kostích; zachycena byla po celých Čechách a na Moravě ve střm. nářečích kromě oblastí širokého Brněnska a Holešovska. Pro ně je typická, stejně jako pro oblast vm. nářečí, podoba kosťách. Dubletně byla tato forma zapsána i na Prostějovsku. Zejména na záp. okraji jzč. nář. se vedle formy kostích vyskytuje tvar kostěch. Tato forma byla dále porůznu zaznamenána v čm. nářečích, soustředěněji na Boskovicku a na Hranicku, kde je koncovka -ech víceméně univerzální koncovkou lok. pl. Varianta kosťach byla v Čechách zapsána v Poohří, obvyklé zeměpisné rozšíření mají koncovky -ach, -och ve slez. nář. (srov. ČJA 4-178 kravách lok. pl. f.) a zakončení -óch jen v lokalitě 738.

Formy ve městech se shodují s venkovským okolím, jako progresivní proniká vlivem spis. jazyka téměř důsledně navíc tvar kostech.

4    kostách  hluž. kosćach

kosťách  sloven. kostiach, pol. kościach

kostech  stč., Db, Tk, MČ

5    kosťích Ju 3, 5, Ru 2 — kosťich Po 1, Ju 1–4, Ru 3, 4 — kosťách Ju 7, Ru 5 — kostech Ju 5

6    ASJ II 128:120, AJŚ 1373c, SSA 11.58, 11.59

7                 Tvar lok. pl. byl také sledován u položek noc a zeď. Ty nebyly samostatně zmapovány, neboť zeměpisné rozšíření koncovek lok. pl. až na menší rozdíly odpovídá rozšíření zakončení lok. pl. feminina kost. U substantiva noc je jen méně častý výskyt dubletních koncovek -ach a -ech vedle zakončení -ích (shodného se spis. jazykem) a u feminina zeď (spis. -ech, -ích) je areál zďách poněkud větší než kosťách. Podoba zďách byla zachycena navíc ještě v oblasti mezi Novým Městem na Moravě a Boskovicemi a na vých. Litovelsku. Na větší rozsah zakončení -ách má nepochybně vliv znění nom. pl. zďa, srov. ČJA 4-115 zdi nom. pl. f. Lexém zeď se ve Slezsku nevyskytuje, a proto byl tvar lok. pl. zkoumán na zástupných slovech (např. loď, žerď, zpověď).

Atlasy: AJŚ 1373c, SSA 11.58, 11.59

Ko