ČJA 4
179 kozách lok. pl. f. (864)
1 M kozách — kozach
kozech
kozích — kozejch
kozoch
2 Femininum koza (pův. a-kmen) přechází v některých nářečích k měkkému typu subst. (k ja-kmenům), proto se v lok. pl. objevuje zakončení na -ích. V některých dialektech došlo k diftongizaci í po sykavkách a vzniku podoby -ejch.
Zakončení -ích na Moravě podléhá pravidelnému krácení (srov. PRO A1b).
3 Na většině zkoumaného území se vyskytuje forma kozách. Obměna kozach je běžná na zč. okrajích a v oblasti slez. nářečí, kde tvoří spolu s formou kozoch obvyklé areály (srov. ČJA 4-178 kravách lok. pl. f.). Forma kozích se soustřeďuje zejména v již. části čm. nářečí s přesahem do jz. okrajů střm. nářečí, sporadicky se vyskytuje ještě mezi Prahou a Příbramí a na jv. Českobudějovicku. Koncovka -ejch byla zapsána převážně jako dubletní sev. od Nového Města na Moravě a porůznu ve vých. části svč. nářečí. Tvar kozech byl zachycen velmi řídce a roztroušeně vedle formy kozách, nedubletně jen na Hranicku.
Ve městech se většinou užívá podoby kozách, ve slez. městech kozach.
4 kozach pol., hluž.
kozách stč., Db, Tk, MČ, sloven.
5 kozách Po 1, Ju 2–7, Ru 2, 4, 5 — kozach Ju 5 — kozích Ru 3
6 AJŚ 1373c, SSA 11.58, 11.59
Ko
