169      klucích lok. pl. m. (1899)

1    M         klucích

klukách (klucách 213, 227) — klukch — klukach (klucach 201, 202)

klukech 681, 703, 722 (klucech 134, 162)

klukoch — klukóch 738

klukouch

2                 Rozšíření lexému kluk viz ČJA 1-1 chlapec. Zejména ve vm. nářečích byl lok. pl. sledován na zástupných slovech.

Tvary klucách, klucach a klucech nebyly mapovány; registrujeme je však v oddíle 1 M. K alternaci k/c srov. ČJA 4-150 klukům dat. pl. m. a ČJA 4-188 hochy instr. pl. m.

Na mapě nezachycujeme pravidelné krácení í v koncovce -ích, srov. PRO A1bc.

3                 Nejrozšířenější forma klukách je doložena na většině území Čech a ve střm. nářečích (bez Holešovska) s přilehlým jz. úsekem vm. nářečí. Hlásková varianta kluk4ch byla zachycena na Židlochovicku a záp. Moravskokrumlovsku. Podoba klucích, shodná se spis. jazykem, vytváří ucelenou oblast ve vých. Čechách, dubletně se vyskytuje dále v sev. Čechách, častěji též na Strakonicku, Českobudějovicku, na Moravě pak zejména v centr. oblasti střm. nářečí. Forma klukouch se objevuje porůznu v jzč. nářečích, zejména v jejich vých. cípu, na Jindřichohradecku a na Strakonicku. Tvar se zakončením -ech byl zapsán ve dvou lokalitách na Hranicku, v bodě 681 a zcela ojediněle i v svč. oblasti. Obvyklé rozšíření mají koncovky -ach, -och a -óch. Zakončení -och je charakteristické pro oblast vm. nářečí (bez dolských nář.) s přilehlým Holešovskem a pro stř. pruh slez. nářečí (v lokalitě 738 byl zachycen tvar klukóch), koncovka -ach se vyskytuje pravidelně na záp. a sz. okrajích čes. nářečí a odděleně na jz. Opavsku a ve vých. polovině slez. nářečí.

Ve městech byla zpravidla zaznamenána forma shodná se stavem v okolních dialektech.