168      hosty akuz. pl. m. (2039)

1    M         hosty

hosťe (též 306, 621, 635, 718, hosce 755)

hosťi

hosťí

hostu (hosťou 710)

hosťuv

hosťúch 749

hosťi

hosťich 814

2                 Mapa zachycuje nář. tvary akuz. pl. substantiva host, které náleželo v pč. k i-kmenové deklinaci. Její původní koncovkou akuz. pl. je -i (hosti). Ostatní nář. koncovky dokládají přechod k jiným skloňovacím vzorům: výsledkem přechodu k vzoru pán (o-kmen) je tvar hosty, k vzoru muž (jo-kmen) hostě. Ostatní podoby jsou od původu tvary nom. pl. (hostí) nebo gen. pl. různého původu (hosťů, hosťův, hostích, hostí), srov. ČJA 4-128 hostí gen. pl. m.

Tvar hostí, zaznamenaný na záp. okrajích jzč. a strč. nářečí, má patrně pův. koncovku nom. pl. někdejších mužských i-kmenů.

Ve Slezsku zapsaný tvar akuz. pl. hostí (hoščy) je od původu gen. pl. i-kmenů.

Tvar hosti v svč., střč. a čm. nářečích může být buď pokračováním pův. i-kmenové koncovky akuz. pl., nebo novotvarem podle nom. pl. typu páni (srov. ČJA 4-95 hosté nom. pl. m). Pro nom.-akuz. svědčí skutečnost, že územní rozsah této formy nepřesahuje hranici rozšíření tvaru pekaři (srov. ČJA 4-166 pekaře akuz. pl. m.). Naopak relikty tvaru hosti v jzč. nářečích snad mohou být pokračováním pův. stavu.