164      Prachaticím dat. pl. f. (2576)

1    M         Prachaťicím

Prachaťicúm — Prachaťicum

Prachaťicám — Prachaťicam (též 326, 816, 82)

Prachaťicom

2                 Na mapě je představeno zeměpisné rozšíření dativního tvaru vlastního jména Prachatice, které prezentuje typ jmen zakončených na -(ov)ice (např. Karlovice, Pardubice). Ta jsou tvořena od jmen obyvatelských (Prachatice – ves lidí Prachatových, Karlovice – ves lidí Karlových apod.). Podoba Prachatice je původní tvar akuzativu (k nominativu Prachatici).

Ve stč. se sledovaná místní jména skloňovala podle plurálu substantiv typu oráč (dat. pl. oráčóm, po hláskových změnách -óm > -uom > -ům oráčům, proto i dnes Prachaticům). V současné spis. češtině se tento typ pomnožných jmen řadí k femininům a skloňuje se shodně jako apelativa na -ice, srov. nom. pl. ulice, gen. pl. ulic, dat. pl. ulicím, proto Prachatice, Prachatic, Prachaticím. Ve spis. jazyce tedy fungují u těchto jmen v dat. pl. vedle sebe koncovky -ím i -ům.

Pestřejší je situace v nářečích, kde dochází k obvyklému vyrovnávání koncovek. Kromě zakončení -ům, -ím byly zachyceny koncovky -um, -om, -ám, -am. Zatímco repertoár a zeměpisné rozšíření koncovek v Čechách jsou téměř shodné s dat. pl. maskulina kluk, případně kůň (srov. ČJA 4-150 klukům dat. pl. m., ČJA 4-152 koním dat. pl. m.), situace na Moravě je specifická. Deklinace typu Prachatice zde geneticky povětšině navazuje na typy mužského rodu. Výraznou podporou dativního tvaru s koncovkou -ím byla autentická koncovka -ích (stč. oráčích) v lok. pl. (který je u místních jmen velmi frekventovaným pádem) a přežívající koncovka -i (stč. oráči) v instr. pl. (dosud dochovaná ve formě Prachatici na rozsáhlém území zahrnujícím oblast jzč. nář. bez východního cípu a dále na širším Benešovsku a na území mezi Rakovníkem a Prahou).

Ke krácení í v koncovce -ím srov. PRO A1bc.

3                 Nejrozšířenější podoby Prachaticum se užívá v celých Čechách (kromě záp. úseku jzč. nář.) a ve vých. polovině slez. nář., jako dubletní vedle -im byla tato podoba zachycena v oblasti pravidelného krácení ve střm. nář. (srov. PRO Alb). Tam, kde ve střm. nář. k uvedenému krácení nedochází, byla zapsána varianta na -ům. V Čechách se forma na -ům vyskytuje jen zřídka a roztroušeně.

Západní hranice areálu koncovky -ím zhruba sleduje bývalou zemskou hranici čes.-mor., východní hranice probíhá po linii Litovel – Prostějov – Kroměříž – Mikulov. Tvar Prachaticám je typický pro Valašsko, pro část Holešovska a odděleně pro již. okraje vm. nář., jako dubletní byl zaznamenán ještě na Kroměřížsku a ve stř. úseku střm. nář. podél řeky Svitavy. Své obvyklé areály tvoří koncovky -om a -am v Čechách (srov. ČJA 4-150 klukům dat. pl. m.). Na Moravě bylo zakončení -om zachyceno ve stř. úseku vm. nář., dále na Kroměřížsku, vých. Prostějovsku a Litovelsku, koncovka -am je charakteristická pro záp. polovinu slez. nář.

V českých městech se vedle podoby Prachaticum objevuje i forma Prachaticím. V moravských městech byly zachyceny vedle podob shodných s nář. okolím formy s koncovkou -ím, popřípadě -ám (zřejmě vlivem apelativ) a zvláště ve Slezsku s -ům.