161      nohavicím dat. pl. f. (555) —

1    M         nohavicím (nohajcím 302, 303) — nohavicim (nohajcim 116, 306)

nohavicám (nohavjycám 701) — nohavicam (nohajicam 803, 804, nohavjycam 805)

nohavicom (nohajcom 301–305, 307, 309)

nohavicum (nohavicúm 137, 463)

nohavicem 330 (nohajcem 306–308)

2                 U pův. ja-kmenového feminina nohavice hranice mezi koncovkami -ím a -ám sleduje izoglosu přehlásky ’a > e v koncové slabice (srov. PRO E6). Distribuce koncovek -ím, -ám souvisí též s tendencí po paradigmatickém vyrovnání koncovek dat. a lok. pl. (nohavicím/nohavicích, nohavicám/nohavicách, srov. ČJA 4-180 nohavicích lok. pl. f.). Uzemní rozšíření zakončení -im je větší, než jak jej zachycuje PRO A1c. Koncovka -um v jihočeském a východočeském tvaru nohavicum je podle maskulin, patrně vlivem místních jmen na -ice (srov. ČJA 4-164 Prachaticím dat. pl. f.).

V oblasti vm. nář. a na Českobudějovicku se příslušný pád ojediněle zjišťoval na zástupných slovech (rukavice, lavice, palice aj.), protože v uvedených oblastech se užívají jiné lexémy (např. nožina).

3                 Podoba nohavicím se vyskytuje zejména v již. polovině Čech (bez Strakonicka, Táborska a Ledečska), přitom v záp. úseku jzč. nář. jako dubleta vedle tvaru s koncovkou -om (příp. ojedinělých tvarů na -em). Obměna nohavicim je rozšířena v sev. polovině Čech s výběžkem až na Táborsko a Strakonicko a dále v centrálním úseku střm. nář., odděleně pak v již. části čm. nář. s přesahy do západních okrajových úseků střm. nář. Tvar nohavicám se soustřeďuje do oblasti na východ od linie Litovel – Boskovice – Nové Město na Moravě – Jihlava – Slavonice. Obměnou -am se vyděluje Poohří s Rakovnickem a záp. část slez. nář. Varianta nohavicum zaujímá areál ve vých. Slezsku a dále se objevuje jako dubleta v svč. nář., zvláště na Náchodsku a Vysokomýtsku. Zakončení -om je typické pro záp. úsek jzč. nář.

Stav ve městech je většinou shodný s nář. okolím, navíc do městské mluvy (kromě vých. Moravy) vlivem spisovného jazyka proniká forma nohavicím (event. nohavicim); je běžná zejména v pohraničních městech.