16        cibule nom. sg. f. (1139) —

1    M         cibule — cebule (c-)

cibula (-ła 681, 682, 684, 711) — cebula (c-)

cibul

2                 Mapa zachycuje zeměpisné rozšíření nář. podob nom. sg. substantiva cibule, přejatého z něm. Byly zjištěny především morfologické rozdíly. Vedle tvaru cibule byl zapsán i tvar s neprovedenou přehláskou ’a > e cibula (srov. PRO E6) a podoba cibul (odsunutí nevýhodného koncového -e v Čechách odstranilo homonymii nom. a gen. sg., srov. ČJA 4-12 díže nom. sg. f.). Tvar cebula ve vých. polovině Slezska navazuje na stav v polštině. Střm. podoba cebula je výsledkem přejetí z různých variant v němčině (zibolle, zebulle), nejde-li o reflexi pravidelné střm. změny ci > ce (c).

3                 Na velkém areálu v záp. polovině Čech převažuje tvar cibul. Podoba cibule zaujímá větší část Čech s přesahem do sev. části centrálního úseku střm. nářečí (zde v hláskové obměně cebule). Na Moravě a ve Slezsku dominuje podoba cibula (v hláskové variantě cebula na stř. Moravě a ve vých. polovině slez. nářečí i s přechodovými nářečími česko-polskými).

Situace ve městech se shoduje s nář. okolím.