159      husám dat. pl. f. (949)

kravám (778)

kočkám (906)

1    M         husám — husm — husam

husím — husejm 118, 146, 504, 13, 27 — husim

husom

husum (gyns- 831–836, 84)

husem

2                 Morfologické rozdíly ve tvaru dat. pl. feminina husa vyplývají z jeho kolísání mezi pův. i-kmenovým skloněním (nom. sg. hus) a novějším a-kmenovým skloněním (nom. sg. husa, srov. ČJA 4-10 husa nom. sg. f.).

Tvar husem uchovává pův. i-kmenové zakončení dat. pl. Forma husím (husejm) byla vytvořena analogicky podle gen. pl. husí (husej). Na mapě je také zakresleno zeměpisné rozšíření fonetické varianty koncovky -ám, totiž -4m.

3                 Největší územní rozsah má podoba husám, která zabírá téměř celé Čechy (bez záp. úseku jzč. nář.) a celou Moravu. Jako dubleta byla forma husám zachycena porůznu též v sz. Čechách (v areálu zakončení -am). Pro Židlochovicko a záp. Moravskokrumlovsko je charakteristická varianta hus4m. Forma husam je typická pro západní Čechy, odděleně také pro záp. polovinu slez. nář. Podoba husem vymezuje areál v jižních Čechách, téměř pravidelně zde byla zapsána vedle formy husám. Zejména na jzč. okrajích (na Sušicku a Prachaticku) se soustřeďují tvary s koncovkou -ím. Obměna husim se objevuje na širším Jemnicku a jako dubleta na Strakonicku. Podoba husejm byla zachycena sporadicky, nejčastěji ve vých. části svč. nář. Forma husom se vyskytuje v záp. úseku jzč. nář. často jako dubletní vedle varianty husam. Pro vých. polovinu slez. nář. je charakteristické zakončení -um.

Situace ve městech se v podstatě shoduje s nář. okolím, navíc do městské mluvy vlivem spisovného jazyka proniká forma husám. Ta byla jako jediná zachycena v zč. pohraničních městech.