158      prsům dat. pl. n. (1670)

1    M         prsám — prsam

prsúm — prsum (p’er- 831–836)

prsom

prsoum (též 602)

2                 Na mapě je představeno rozšíření podob dat. pl. pomn. neutra prsa. (Ve spis. češtině se vyskytuje jednak neutrum pomn. prsa s významem ‚přední část hrudníku (hruď) a (ženské) prsy (poprsí, ňadra)‘, jednak maskulinum prs ve významu ‚ústrojí na hrudníku žen obsahující mléčnou žlázu‘.) Ve stč. bylo subst. prs rodu mužského (o-kmen, dat. pl. prsóm), v duálu a plurálu (prsi) i rodu ženského (i-kmen, dat. pl. prsem).

Výzkum v Čechách byl proveden na řídké síti bodů a také ve městech nebyla položka zkoumána.

3                 V Čechách je dominantní tvar prsoum. Východní hranice jeho výskytu sleduje zhruba starou zemskou hranici čes.-mor., na jihu se stáčí více k východu. Podoba prsám se objevuje v oblasti střm. nář. (s výjimkou jejich jz. části) a v záp. polovině vm. nář. Krátká varianta prsam je běžná v záp. polovině slez. nář. a byla též zachycena v Poohří. Koncovka -om je typická zvláště pro střední část vm. nář. s výběžkem až k Prostějovu, dále byla zaznamenána na Zábřežsku a záp. okraji vm. nář., ojediněle na Novoměstsku a v záp. úseku jzč. nář. Tvar prsum tvoří areál na jz. Moravě, odděleně ve vých. polovině slez. nář. a mikroareál na Boskovicku. Jako dubletního se ho užívá zejména v svč. nář. Podoba prsům byla zapsána porůznu v oblasti střm. nář. a na sev. okraji vm. nář.