156      polím dat. pl. n. (1191)

1Mpolím — polim

polám — polam (též 71, 84)

polúm — polum

polom

2                 K rozšíření lexému pole (pův. jo-kmen) a jeho hláskovým variantám viz ČJA 3, 30 pole. Na Moravě není místy slovo pole běžné (frekventovanější je zde výraz rolí f.), forma dat. pl. tu byla zjišťována na zástupných slovech (např. moře; viz ČJA 4, 6 pole nom. sg. n.).

Na méně častý výskyt formy polom mohl mít vliv disimilační výběr koncovek.

Zakončení -ím a -ům podléhá pravidelnému krácení, viz PRO A1abc, jeho rozsah v Čechách je však v koncovce dat. pl. mnohem větší.

3                 Tvar polím, shodný se spis. jazykem, je rozšířen zejména v již. polovině Čech. V sev. polovině Čech (v dol. Poohří vedle formy polam), dále na Strakonicku, Táborsku, Příbramsku a na jz. Moravě je běžná zkrácená varianta polim. Forma s koncovkou -ám se objevuje zejména ve střm. nář. a v záp. pruhu vm. dialektů. Krácená varianta -am tvoří dva od sebe oddělené areály: první v Poohří a na Rakovnicku a druhý v záp. polovině slez. nář. Podoba se zakončením -om je typická pro sv. a stř. úsek vm. nář. s výběžkem na Kyjovsko, dále byla častěji zachycena na Novoměstsku, Prostějovsku a většinou jako dubleta v záp. úseku jzč. nářečí. Koncovka -um se pravidelně vyskytuje ve vých. polovině slez. nářečí a porůznu i jinde, soustředěněji pak jižně od Brna a na sev. okraji vm. nářečí. Zakončení -ům bylo zachyceno ojediněle.

Ve městech byla nejčastěji zapsána forma polím, v mor. městech často vedle podob shodných s nář. okolím.