154      lidem dat. pl. m. (2095)

1    M         lidem (ledem 514)

lidúm (lidum též 119, 213, 252, 505, 42)

liďúm (liďum 721,722) — luďúm

liďím (le- 614, 620, hlďim 611)

lidam 325

liďam — luďám

lidom — ludom

liďom (leďom 673) — luďom

2                 Slovo lidé si zachovalo do spis. jazyka zakončení dat. pl. na -em (podle vzoru host, muž. i-kmen). Tvary se zakončením kmene na -ď vznikly tvarovou analogií základu (srov. např. gen. pl. lidí; -í v koncovce vyžaduje pravidelnou alternaci předcházející souhlásky).

Na mapě zaznamenáváme i hláskoslovný rozdíl li- × lu- (např. lidom × ludom). Samohlásky v zakončení -ím, -ům podléhají ve střm. a slez. nářečích pravidelnému krácení (srov. PRO A1ab). K redukci i ve slabice -di- srov. PRO C2a.

3                 Tvary se zakončením kmene na -ď (před koncovkami -am, -om, -ům/-um) byly zachyceny v Čechách v Poohří, na Moravě ve vých. pruhu střm. nářečí (kromě Holešovska), dále ve slez. nářečích, na Valašsku a na jz. Uherskobrodsku. Podoby s lu- jsou příznačné pro slez. a pro vm. nářečí (s výjimkou nářečí dolských).

Největší areál zaujímá podoba lidem; je rozšířena na celém území Čech (v záp. a sz. Čechách často jako dubleta ke tvarům lidom, liďam) a přesahuje do centrální části čm. nářečí a na Třebíčsko, ojediněle byla zaznamenána i jinde na Moravě. Pro jz. část střm. nářečí a již. Strakonicko je charakteristický tvar lidím. Tvary se zakončením -ům byly zachyceny v širokém pásu ve stř. části Moravy (v areálu vymezeném městy Litovel, Boskovice, Moravský Krumlov, Mikulov) a odděleně ve vých. polovině slez. nářečí s přilehlým sz. okrajem vm. nářečí. Koncovka -om má obvyklé rozšíření, nebyla však zapsána na Doudlebsku (srov. ČJA 4-150 klukům dat. pl. m.). Podoby se zakončením -am jsou charakteristické pro Poohří a pro záp. úsek slez. nářečí.

Ve městech byla zapsána podoba lidem (shodná se spis. jazykem), avšak na Moravě zejména u starší generace nář. formy většinou ještě přežívají.