153      dnům dat. pl. m. (1486) —

1    M         dnúm — dnum

dňúm — dňum

dnam

dňám — dňam

dňím — dňim

dnom

dňom

2                 Na mapě jsou zachyceny morfologické rozdíly v dat. pl. maskulina den, které patřilo k n-kmenům muž. rodu (typ kámen). Výzkum položky dnům (1486) byl v Čechách proveden na řídké síti, proto zde byly izoglosy vedeny orientačně.

Na rozšíření koncovky -ám působila snaha po paradigmatickém vyrovnání (lok. pl. dňách) a unifikace plurálových koncovek pro všechny typy a vzory. Na výskyt tvarů se zakončením kmene na -ň mělo vliv územní rozložení nominativních tvarů den × deň (srov. ČJA 4-2 den nom. sg. m.) a s tím související zařazení ke tvrdému nebo měkkému deklinačnímu typu.

K redukci i ve slabice -ni- srov. PRO C2a.

3                 Tvary se zakončením kmene na -ň jsou běžné na celé Moravě a ve Slezsku.