ČJA 4

153      dnům dat. pl. m. (1486) —

1    M         dnúm — dnum

dňúm — dňum

dnam

dňám — dňam

dňím — dňim

dnom

dňom

2                 Na mapě jsou zachyceny morfologické rozdíly v dat. pl. maskulina den, které patřilo k n-kmenům muž. rodu (typ kámen). Výzkum položky dnům (1486) byl v Čechách proveden na řídké síti, proto zde byly izoglosy vedeny orientačně.

Na rozšíření koncovky -ám působila snaha po paradigmatickém vyrovnání (lok. pl. dňách) a unifikace plurálových koncovek pro všechny typy a vzory. Na výskyt tvarů se zakončením kmene na mělo vliv územní rozložení nominativních tvarů den × deň (srov. ČJA 4-2 den nom. sg. m.) a s tím související zařazení ke tvrdému nebo měkkému deklinačnímu typu.

K redukci i ve slabice -ni- srov. PRO C2a.

3                 Tvary se zakončením kmene na jsou běžné na celé Moravě a ve Slezsku.

 

Územní rozšíření zakončení -um, -ům, -om, -am se výrazně neliší od rozšíření týchž koncovek u subst. kluk (srov. ČJA 4-150 klukům dat. pl. m.). Větší výskyt mají formy se zakončením -ím/-im-ám. Podoba dnim tvoří areál na jz. Moravě, jako dubleta byla zapsána i jinde na Moravě (v její záp. polovině a na Litovelsku) a roztroušeně i v Čechách. Tvar dním se objevuje porůznu v již. polovině Čech a na Moravě zvláště na Tišnovsku. Forma dňám byla zachycena v jv. okrajové části střm. nářečí, na Břeclavsku a v širší oblasti sev. od Kyjova.

Stav ve městech nebyl zjišťován.

4    dňam  hluž. dnjam

dňom  stč., sloven., pol. dniom

dnům  stč. -óm, Db, Tk, MČ

5    dnum Ju 1, 3, 5, Ru 2, 4 — dňám Ru 5 — dňím Po 1, Ju 2 — dňim Po 1, Ju 2, 3, Ru 3 — dňom Ju 6, 7, Ru 5

6    AJŚ 1371a, SSA 11.58

Ko