ČJA 4
151 stromkům dat. pl. m. (1149) —
1 M stromkům — stromkum
stromkám — stromkam
stromkom (též 640)
2 Mapa nář. tvarů dat. pl. pův. o-kmenového substantiva stromkům je pozoruhodná zejména nezvykle velkým územním rozsahem zakončení -ám/-am.
Na výskyt tvarů stromkám/stromkam měla vliv tendence po vyrovnání v paradigmatu (srov. lok. pl. stromkách/stromkach), dále unifikace koncovek pro všechny rody (f. nohavicám, n. oknám, m. stromkám) a patrně též disimilační výběr koncovek, tzn. snaha neopakovat ve slově tutéž samohlásku.
3 Obvyklé zeměpisné rozšíření mají koncovky -um, -ům a -om (srov. ČJA 4-150 klukům dat. pl. m.); jen vm. areál podoby stromkom má v již. části menší rozsah. Na Břeclavsku a v přilehlém jv. pruhu střm. nářečí je rozšířena podoba stromkám, odděleně pak i na Kladsku. Koncovka -am, příznačná v Čechách pro Poohří a Rakovnicko, byla častěji zachycena i v záp. úseku jzč. nářečí. Pravidelně byla zaznamenána ve slez. nářečích na záp. a již. Opavsku.
Stav ve městech nebyl zkoumán.
4 stromkam hluž. štomikam
stromkom stč., sloven. stromčekom, pol. -om
stromkům stč. -óm, Db, Tk, MČ
5 stromkum Ju 2, 3, 5, Ru 3, 4 — stromkám Po 1, Ju 1, 2, Ru 2, 5 — stromkam Ju 5 — stromkom Ju 7
6 AJŚ 1371a, SSA 11.58
Ko