150      klukům dat. pl. m. (1897)

hochům (1891)

1    M         klukúm — klukum — klucum (klucúm 136, 137)

klukám 510, 13, 61, 73, 74 — klukam — klucam 201, 202

klukom

klucim 117

2                 Rozšíření lexému kluk (pův. o-kmen) viz ČJA 1-1 chlapec (zejména ve vm. nářečích byl dat. pl. sledován na zástupných slovech).

Formy se slovním základem kluc- vznikly podle tvaru nom. pl. Dokládají tendenci po sjednocení slovního základu v celém paradigmatu. U tvarů klucim a klucam se jedná navíc o vyrovnání v koncovkách podle jiných typů (srov. např. podoby lok. pl. klucich, klucach, instr. pl. klucima, klucama).

3                 Tvary se slovním základem kluc- byly zachyceny (častěji však vedle forem se slovním základem kluk-) ve vých. části svč. nářečí a na širším Roudnicku a Mělnicku. Na ostatním území jsou rozšířeny tvary se základem kluk-.

Nejrozšířenější je zakončení -um; objevuje se po celých Čechách bez záp. části jzč. nářečí, dále na záp. polovině Moravy a na celém území slez. nářečí (kromě záp. Opavska), varianta -ům je typická pro Tišnovsko, sev. a jv. Brněnsko a pro několik lokalit sev. okraje vm. nářečí; porůznu byla zaznamenána ve vých. části jzč. nářečí. Pro záp. úsek jzč. nářečí je charakteristická podoba klukom; ta vytváří odděleně velký areál ve vých. polovině Moravy (s výjimkou sev. okrajových úseků vm. nářečí) a menší areály na Doudlebsku a na území mezi Boskovicemi, Třebíčí a Novým Městem na Moravě. Forem se zakončením -am se užívá na záp. Opavsku, dále v Poohří a na Rakovnicku. Tvar klukám byl zachycen spíš ojediněle, zvláště v mor. městech. Podoba klucim byla zaznamenána jen v lokalitě 117.

Ve městech se zpravidla užívá podob klukům, klukum.