147      kostí gen. pl. f. (415)

věcí (21)

1    M         kosťí (koscí 755) — kosťi (kosťә 611)

kosťé (-í 669–671)

kosťích — kosťich

kosťach 202

kos’c’uv 819

2                 Vedle rozdílů morfologických v tvaru gen. pl. substantiva kost (pův. i-kmen) bylo mapováno také krácení v koncovce -í a v koncovém formantu -ích. Tyto obměny se víceméně (až na několik lokalit) shodují s PRO Alabc.

3                 Tvar kostí pokrývá jz. polovinu Čech, stř. pruh čm. a střm. nářečí a dále vm. nářečí. Varianta kosti je běžná v sv. polovině Čech, v čm., střm. (bez stř. pásu) a ve slez. nářečích. V rozsáhlé oblasti v Čechách (vymezené městy Roudnice nad Labem, Rakovník, Příbram, Strakonice, Tábor, Kolín) a na sev. okraji vm. nářečí se vyskytuje většinou jako dubletní tvar kostích, obměna kostich byla zapsána v několika lokalitách v Polabí, na Kladsku a na Příborsku. Varianta kosťé je příznačná jen pro Litovelsko, Prostějovsko a Holešovsko.

Stav ve městech je shodný s nář. okolím, pouze v mluvě sm. pohraničních měst se uplatňuje forma kostí.