143      mís gen. pl. f. (314)

1    M         mis – mís

misí – mísí 455, 457

misé (-í 669–671, 673)

misích — misejch — miséch 628 – mísích 461

mísouch 116, 118, 119

mísach 201, 202, 207

misuv

2                 Tvaroslovné rozdíly v tvaru gen. pl. substantiva mísa (typ žena) spočívají ve využití koncovek -0, -í, -ouch, -ach, -uv. Koncovka -0 může být jak v nářečích, tak i ve spisovném jazyce spojena s alternací kořenné samohlásky: mis × mís). Tuto alternaci lze zaznamenat pouze v nářečích Čech, v nářečích na Moravě a ve Slezsku jde u podob na mi- o tzv. moravskou krátkost (důkazem jsou podoby na mi-  v nářečích, která uchovávají opozici i × í, srov. PRO A1bc). Na mapě jsou sledovány též nář. hláskové obměny zakončení -ích > -ejch > -éch po souhlásce s (mísích × mísejch × míséch). K tzv. moravské krátkosti srov. též ČJA 4-43 mísy gen. sg. f. a ČJA 5, Krácení, s. 218–246.

3                 Na území Čech, sev. Moravy a Slezska (bez sz. okraje) a jako dubletní též na jz. okraji střm. nářečí a v jejich stř. pruhu je tvar mis. Forma mís se vyskytuje v svč. nář. a v sev. části střč. nář. Tvar misé se vyskytuje ve střm. nářečích – na území vymezeném městy Třebíč, Znojmo, Brno a Boskovice a dále na sev. Prostějovsku a Kroměřížsku. Tvar misí je typický pro zbývající část střm. nářečí, pro vm. nářečí a již. polovinu čm. nářečí, na Doudlebsku byla ojediněle zachycena podoba mísí. Pro přechodová čes.-pol. nářečí je charakteristická forma misuv. Na sev. okraji vm. nářečí byl zachycen tvar misích, podoba mísích je evidována jen v lokalitě 461. Obměna mísejch tvoří mikroareál na Novoměstsku. Na Kladsku byl zapsán tvar mísouch a v lounském úseku tvar mísách.

Stav ve městech je shodný s nář. okolím.