ČJA 4
140 bud gen. pl. f. (2097)
luk (1202)
1 M bud — boud
boudé (budí 669, 670)
boudejch 509
boudouch 118, 119
boudach 202
buduv 818, 819, 822, 830
2 Morfologické rozdíly v tvaru gen. pl. substantiva bouda plynou mimo jiné z různých vyrovnávacích procesů (např. tvar boudach má zakončení podle lok. pl., tvar bouduv má unifikovanou koncovku pro všechny rody). Tvar boud vznikl analogickým vyrovnáním podle tvarotvorného základu v ostatních pádech, např. nom. sg. bouda, nom. pl. boudy – gen. pl. boud. Tvar boudouch vznikl napodobením tvarů rukouch, nohouch, od původu tvarů duálových se zakončením na -ú > -ou a s koncovkovým formantem -ch podle adjektivní (popř. zájmenné) deklinace.
3 Na východ od linie Trutnov – Mladá Boleslav – Ledeč nad Sázavou – Jihlava – Jindřichův Hradec, ale rozptýleně i jinde v Čechách (hlavně na jz. okraji) je doložena forma boud. Na západ od této linie se vyskytuje podoba bud. Tvar boudé tvoří areál ve stř. části střm. nářečí. Tvar bouduv byl zapsán na sever od Ostravy a v čes. nář. lokalitách v Polsku. Tvar boudouch byl zaznamenán na Kladsku, forma boudach na Lounsku a tvar boudejch na Novoměstsku.
Stav ve městech je shodný s nář. okolím, pouze v čes. pohraničních městech se jako dubletní dokládá též forma boud.
4 boud sloven. búd
bud Tk, MČ, pol.
buduv hluž. budow
5 bud Ju 3 — boud Po 1, Ju 2, 4, Ru 3 — búd Ju 7 — bód Ju 6 — boudí Ru 5 — boudách Po 1, Ju 1, Ru 2, 4 — boudach Po 1, Ju 5
6 —
7 Tvar gen. pl. feminin byl zkoumán také na slově louka. Forma louk a její hláskoslovné nář. obměny mají oproti gen. pl. boud menší rozsah. Vyskytují se na východ od bývalé zemské hranice (v svč. nář. je jen sporadicky a jinde v Čechách nebyly zjištěny vůbec), na západ od této linie je doložen tvar luk. Podoba louké zaujímá menší areál mezi městy Třebíč, Moravský Krumlov a Brno. Nebyl zachycen předpokládaný tvar lukuv ani loukejch. Formy loukouch, loukach byly zapsány tamtéž jako tvary boudouch a boudach. Navíc byla v bodě 461 zaznamenána podoba loukách.
Bt