ČJA 4
134 kuřat gen. pl. n. (933) —
hříbat (822)
1 M kuřat (kúřat; kurčat 817, 824, 825) — kuřát (též 757) — kuřiet 801 (kuřyt 802) — kuřot — kuřunt 831–834 (kurčunt 835, 836, kurčynt 836)
kuřatuv 822
2 Substantivum kuře (nt-kmen neuter) má v gen. pl. nejčastěji podobu kuřat. Na části území dochází ke zdloužení kmenotvorné přípony -at > -át (kuřát). Tvar kuřiet dokládá starou délku a patrně analogickou přehlásku á > ie. Hláskovou změnou zdlouženého á > o vznikla podoba kuřot. Tvar kuřunt s rozloženou výslovností původní nosovky má návaznost na polské jazykové území.
Koncovku -uv má substantivum od pův. u-kmenů maskulin.
Varianty kurčat a kurčunt nevyčleňujeme jako zvláštní formy, podřazujeme je pod základní morfologický typ (-at, -unt).
K problematice dloužení kořenné samohlásky kú- × ku- viz ČJA 5-192a kuře.
3 Na většině území čes. národního jazyka se nachází tvar kuřat, shodný se spis. jazykem. Jeho hláskové obměny se vyskytují v okrajových oblastech. V záp. úseku jzč. nářečí s přesahem na širší Příbramsko, dále na území mezi Třebíčí a Znojmem a na sev. okraji vm. nářečí je obměna kuřát. U Frýdku-Místku a na sever od Ostravy byla zapsána obměna kuřot. Pouze v Bránici byl zaznamenán tvar kuřiet. Forma kuřunt je typická pro přechodová čes.-pol. nářečí.
Tvar kuřatuv byl zachycen ojediněle na Ostravsku.
Ve městech byla zapsána forma kuřat, shodná se spis. jazykem.
4 kuřat stč., Db, Tk, MČ, pol.
kuřát sloven. kurčiat
kuřatuv hluž. kurjatow
5 kuřat Ju 1, 3–7, Ru 2–5 — k’uřat Po 1 — kúřat Po 1, Ju 2, 5
6 AJK 571
7 Tvar gen. pl. n. byl zkoumán také na položce hříbat – nt-kmen. Repertoár zakončení a jejich územní rozšíření jsou podobné jako u položky kuřat.
Tvar hříbat se vyskytuje v čes. nářečích v užším smyslu a na Zábřežsku. Obměna hříbat se nachází v záp. úseku jzč. nář. a na Příbramsku. Hlásková obměna hříbjat je typická pro území na východ od bývalé zemské hranice (kromě Zábřežska) a dále pro Doudlebsko. (Tvary nom. pl. hříbjata, gen. pl. hříbjat vznikly patrně sekundárně, analogickým vyrovnáním podle forem singuláru, např. hříbje, hříbja.) Podoba hříbját byla zaznamenána na Znojemsku a hříb’at a hříb’át na Valašsku. Forma hřibit byla zachycena na západ a na jih od Opavy. Obměna hřebat je v Podještědí, Podkrkonoší, na již. Třeboňsku a na Zábřežsku. Pro přechodová čes.-pol. nářečí jsou charakteristické obměny zgřibunt a zgřibynt.
Stav ve městech je shodný s nář. okolím, do mluvy ve městech na Moravě navíc proniká tvar hříbat, shodný se spis. jazykem.
Atlasy: OLA 164
Bt
