ČJA 4

131      (od těch) časů gen. pl. m. (1471) —

1    M         časú

časuv (též časóv 755)

časúch

čas — čás

2                 Zkoumaly se nář. ekvivalenty subst. čas ve tvaru gen. pl., a to ve frazeologickém spojení „od těch časů“.

Výzkumem byly zachyceny morfologicky a hláskoslovně rozrůzněné plurálové podoby uvedeného substantiva: (od těch) časů × časuv × časůch × čas; čas × čás.

Vývojově nejstarší je gen. pl. čas, charakteristický pro staré o-kmeny, u něhož se na části území patrně v důsledku starých přízvukových poměrů prodloužila kořenná samohláska (čás). K novějším formám časuv, časů, časůch viz ČJA 4, Genitiv pl. maskulin, s. 186, 188. (Poměrně nová podoba časůch se zejména v Čechách objevuje podstatně řidčeji, než je tomu u jiných gen. pl. m. (srov. např. rozšíření podoby hostůch, ČJA 4-128 hostí gen. pl. m.), protože je součástí frazeologismu; pro frazeologismy obecně je typické zachovávání starších tvarů, v tomto případě časčasů.) Na mapě nesledujeme pravidelné krácení ú > u, viz PRO A1ab.

V případech nedubletního výskytu jiné formy, než je námi sledovaný gen. pl. m. (sg. od toho času, frazém od těch dob či od té doby), je na mapě symbol pro nulový výskyt, tj. přeškrtnuté číslo příslušné obce.

3                 Hlavní protiklad tvoří na jedné straně forma starého gen. pl. čas, na druhé straně tvary novější časuv, časů. Hranice mezi formami čas (západně) a časů (východně) probíhá zhruba středem Čech podél Vltavy. Téměř v celé záp. polovině Čech (vyjma roudnického úseku) se více či méně soustředěně, v záp. Čechách a na nejjižnějším okraji Čech v kompaktním výskytu a nedubletně, objevuje i obměna čás. Forma čas (ojediněle i čás) byla zachycena odděleně ještě na sev. okraji Valašska a na jihu slez. nářečí.

Ve vých. polovině Čech a na celé Moravě je běžná forma časů a ve slez. nářečích časuv.

Zejména v již. Čechách byla porůznu, nejhojněji na Strakonicku a Táborsku, zapsána varianta časůch, která je doložena i ze sev. okraje Valašska.

Ve městech se výzkum neprováděl.

4                 Frazeologismus s gen. pl. m. od těch časů není v sledované literatuře doložen, proto uvádíme doklady na gen. pl. slova čas obecně.


čas  stč. (do čas)

čás  stč. (do čás), sloven. čias

časů  Jg, Tk, SSJČ

časuv  stč. časóv, Jg, sloven. časov, pol. czasów


5    (vot ťech) času Ru 3 — čas Ru 2 — čás Ru 3 — časúch Ju 5 — (vot té) dobi Po 1, Ju 1–4, 6

6    —

Či