118      ruce nom. pl. f. (1631) —

1    M         ruce (rynce 833–836, 84)

ruky (rynki 818, rynk’i 832, 833, 836)

2                 Mapa zaznamenává nář. tvary nom. pl. feminina ruka ‚část těla‘ (pův. a-kmen). Ty se liší uplatněním a-kmenových nominativních koncovek, a to buď koncovky plurálové -y (v realizacích, jež ukazují mapy PRO D2abc, F2a), nebo duálové koncovky -e, která vyvolává alternaci předcházející souhlásky.

Jako spisovný je hodnocen tvar ruce.

3                 Hranici mezi podobami ruce a ruky lze přiřadit k izoglosám vyjadřujícím čes.-mor. protiklady. Tvar ruky je běžný na Moravě (zhruba bez území čm. nářečí) a ve Slezsku. Vytváří rovněž areály ve dvou oblastech v Čechách (téměř vždy v dubletě s formou ruce): jednak na širším Náchodsku, jednak na Českobudějovicku, Prachaticku a záp. Jindřichohradecku.

Forma ruce je charakteristická pro území Čech, místy se objevuje i na Moravě a ve Slezsku, hojná je na Boskovicku a též v čes.-pol. nářečích; obvyklá je v mluvě mor. měst, zvláště pohraničních.