ČJA 4
105 vejce nom. pl. n. (432) —
1 M vejce
vejca (též 73) — vajca (vajica 677, 72)
vejcata 609, 53
vajcá 757
2 Morfologický rozdíl spočívající v provedení či neprovedení přehlásky ’a > e (vejce × vejca) jen okrajově doplňuje diference vejca × vejcata (příklonem k typu kuře); srov. ČJA 3-232 vejce. Mapa eviduje i hláskové rozrůznění základu aj × ej (vajca × vejca). Pravidelné hláskové obměny kořenného -aj- ve střm. nářečí sleduje izoglosa PRO D1a.
3 Podoba vejce pokrývá celé Čechy; běžná je i na jz. Moravě, v záp. úseku centr. části střm. nářečí a na Zábřežsku. Byla zapsána (jako nedubletní) i na Kyjovsku. Na zbývajícím území jsou rozšířeny tvary na -a (vejca na větší části střm. nářečí, vajca ve vm. a slez. nářečích). Jazykovězeměpisný obraz doplňují sporadicky zaznamenané podoby vejcata (Novoměstsko, Moravskokrumlovsko) a kopanič. tvar vajcá.
Situace ve městech se v podstatě shoduje s venkovským okolím. Pozoruhodný je výskyt podoby vajca v mluvě několika pohraničních měst.
4 vajcá sloven. vajcia
vejce stč. vajcě, Db, Tk, MČ
5 vejce Ju 1–3, 5, Ru 2–4 — wejce Po 1 — véce Ju 6 — vajca Ju 7, Ru 5 — véca Ju 6
6 —
Fi