ČJA 4
100 vousy nom. pl. m. (1623)
1Mvousi (též 45) — fousy (funsy 818) — fós
fouse (fósə 645)
fousa
2 Vedle nář. rozdílů v tvarech nom. pl. substantiva vous (původně o-kmen mužský) způsobených přechodem tohoto jména k měkkému skloňovacímu typu (fousy × fouse) vystupuje ještě rozdíl vyplývající snad z uplatnění koncovky analogické podle nepřehlasovaných podob jo-kmenů stř. rodu (fousa podobně jako vejca, pola); tak usuzujeme dle jazykovězeměpisné situace na Moravě, srov. ČJA 4, 105 vejce nom. pl. n., ČJA 4, 104 pole nom. pl. n. Proti tomuto předpokladu by nemusela být ani skutečnost, že se jedná o substantiva jiného rodu, neboť koncovka -a (od původu koncovka o-kmenů neuter) je příznačná pro pluralia tantum všech rodů (např. oblaka, luka).
Také u tvaru fouse nelze přesně určit, zda v jz. části střm. nářečí je koncovka -e v důsledku přechodu k měkkému typu skloňování či zda jde o pravidelný hláskový vývoj y > e () (srov. výše položku vozy).
Na mapě se rovněž sleduje okrajová hlásková diference fousy × vousy.
3 Podoba fousy je charakteristická pro celé území Čech a pro slez. nářečí, na Moravě pro téměř celou oblast čm. nářečí s přesahem až na Boskovicko a dále pro sev. a sv. úseky vm. nářečí, proniká i do mluvy mor. měst. V centr. úseku střm. nářečí byla zapsána podoba fous.
Tvar fouse pokrývá oblast na záp. Moravě se středem na Třebíčsku.
Na velké části stř. a jv. Moravy, vymezené na západě linií měst Boskovice a Znojmo a na východě Vsetín a Uherský Brod, je běžná forma fousa.
Jen ve městech (zejména na sev. Moravě) byla zachycena hlásková varianta vousy, shodná se spis. jazykem.
4 fousy SSJČ ob., pol. fusy plt.
vousy Db, Tk, MČ, hluž. -y
5 fúsa Ru 5 — fousi Po 1, Ju 1–3, Ru 2–4 — fúsy Ju 7
6 SSA 11.55
Fi
