10        husa nom. sg. f. (945)

1    M         husa

hus (gynś, -š)

2                 Mapa ukazuje územní rozložení nář. forem hus (pův. i-kmenového ženského substantiva) a novotvaru husa (pozdějšího a-kmenu).

3                 Spis. forma husa se vyskytuje v celých Čechách a na Moravě s výjimkou jv. úseků vm. nářečí a Slezska. Archaická podoba hus se objevuje na okrajích zkoumaného území, a to na jzč. širokém okraji, na Znojemsku, v centrálním úseku střm. nářečí (všude jako dubleta), ve Slezsku (zde nedubletně) a ve vm. dialektech (zde místy nedubletně).

Ve městech byla vesměs zachycena forma husa.