ČJA 3
98 pokos (1065)
1 M pokos
řad (hřad 317, podřadek 512)
řádek (radek 755, 757)
řada (řádka 215, 410)
ráz
2 Mapa zaznamenává nářeční výrazy pro pokos, řadu pokosené trávy ležící v pruhu, jehož šířka je dána záběrem kosy. Vedle rozdílů lexikálních byly zachyceny i diference slovotvorné a morfologické; ty zasahují pouze výrazy se základovým řad- (řad × řádek, řad × řada).
Forma řádek byla mapována jen tehdy, měla-li význam nedeminutivní. V opačném případě jsme výraz řádek z mapování vyloučili. Slova pokos a ráz mohou místy (ojediněle) označovat i množství trávy, které se pokosí jedním záběrem kosy (lokality 153, 657).
3 Základní lexikální dichotomie řad a pokos je ostře územně vymezena. Hranice mezi oběma výrazy vede Moravou podél toku řeky Svitavy. Výraz řad (s odvozeninami) se dokládá na západ od uvedené linie (odděleně též v malé enklávě na Uherskobrodsku), pojmenování pokos je typické pro nářečí na východě.
U forem řad a řádek nelze v Čechách jednoznačně určit, která z nich je dominantní. Slovo řad se vyskytuje nedubletně především v jzč. a střč. dial., deminutivní forma řádek byla zapsána zejména v svč. nář. Objevuje se rovněž jako takřka výhradní na jz. Moravě.
Ekvivalent řada tvoří mikroareál v lounském úseku, ojediněle se objevuje i jinde v Čechách.
Většinou rozptýleně byl zaznamenán i dialektismus ráz. Soustředěněji se vyskytuje na sz. Mladoboleslavsku a na záp. Brněnsku.
4 pokos v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ, pol. — K pokosit.
ráz v sled. významu jen nář. (SSJČ nář. ‚(při sečení) pruh, jehož šířka je dána záběrem kosy‘) — Přenesením (‚množství trávy, jež se poseče záběrem kosy najednou, tj. na (jeden) ráz‘).
řad Jg, SSJČ — Specifikací (stč. ‚řada‘, SSJČ ‚řada‘ říd. a zast.), viz řada.
řada v sled. významu jen nář.; Jg — Specifikací (‚více věcí uspořádaných do jedné linie‘).
řádek Jg dem., SSJČ, SSJ radok — Formální dem. od řad, viz tam.
5 pokos Ru 3, 5 — otkos Ju 4, 6, 7 — votkos Ju 5, 6 — řad Po 1, Ju 3, 4 — řada Ru 2 — řádek Ju 1–3 — ráz Ru 4
6 —
Kl