vuje ustálené doplnění názvu a v běžné komunikaci se zpravidla nevyskytuje, neevidujeme tato spojení ani na
mapě.

Výrazy stoha a stuha jsou mapovány podle zachyceného rozsahu kořenného -o- a -u-. Vzhledem k územnímu rozšíření podob stoh/stuh a stoha/stuha na Moravě a vzhledem k situaci na ostatním území tu nelze předpokládat působení střm. změny u > o (PRO D2b). Varianty s -u-, -ů- vznikly ze sekundárně zdlouženého ó (< o), které se pak náležitě vyvíjelo s původním ó a posléze podlehlo krácení. Střm. podoba stuha mohla vzniknout stejně, ale na území tzv. horského dialektu je možná přímá změna o > u. Naopak u ekvivalentu stoha v oblasti tohoto nářečního typu se změnou u > o a o > u (PRO F3) můžeme snad se zřením k situaci v blízkém okolí mít za to, že jde o pravidelnou obměnu původního stuha.

3                 Na většině zkoumaného území převládá označení stoh a jeho hláskové varianty. Obměna stuh se vyskytuje na záp. Roudnicku (zde jen dubletně), na širokém Domažlicku, Klatovsku a již. Plzeňsku a již. od Třebíče. Varianta stůh je doložena z širšího Rakovnicka.

Výrazy stoha, stuha vytvářejí areál v oblasti mezi Šumperkem, Prostějovem, Moravským Krumlovem a Jihlavou.

Jiný základ má pojmenování bruh, které se vyskytuje takřka v celém Slezsku s výjimkou jablunkovského úseku. Zde bylo zachyceno označení bahra. Nář. ekvivalenty kopa a kozel jsou rozšířeny roztroušeně při vých. hranici našeho území. Pojmenování štos je doloženo ze sv. Plzeňska.

4    bahra  jen nář. (Jg bahra, SSJ bahor, u obou ‚loukoť‘) — Nejasné.

bruh  jen nář. (stč. brh ‚doupě, chýše‘, Jg brh, brah, broh, SSJČ brh zast. ‚hromada, stoh‘), pol. bróg — Přenesením (psl. *borgъ ‚zařízení se stříškou na úschovu sena a slámy‘).

kopa  v sled. významu jen nář; stč. (Jg, SSJČ, pol., hluž., u všech ‚hromada čehokoliv‘) — Specifikací.

kozel  v sled. významu jen nář.; Jg slc., SSJ kozol (SSJČ zeměd., pol. kozioł, u obou ‚druh sušáku na seno‘) — Přenesením.

stoh  Jg, SSJČ, SSJ, pol. a hluž. stog — Psl. *stogъ  ‚to, co je vraženo (do země)‘. Podle Mch název původně znamenal mohutný kůl

(srov. stožár) a z něho byl přenesen na kupu, v níž se nacházel a které poskytoval pevnou oporu.

stoha  v sled. významu jen nář.; SSJČ říd. — Rodová varianta slova stoh, viz tam.

stuh  jen nář. — Ze stůh, viz tam, zkrácením kořenné samohlásky (snad i vlivem slova stoh).

stůh  Jg, SSJČ, u obou zast. — Hlásková obměna slova stoh vzniklá vývojem sekundárně zdlouženého ó > uó > ů. Viz stoh.

stuha  v sled. významu jen nář. — Rodová varianta slova stuh, viz tam.

štos  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ poněk. zast. ob., SSJ hovor., u všech ‚hromada‘) — Přejato z něm.

5    stoh Po 1, Ju 1–6, Ru 2–5 — patal Ru 2 — kamala Ju 1 — kamara Ju 2, 7

6    ASJ IV 158:20a, AJŚ 107, PLPJ 105

Ir