ČJA 3

96 místnost, kam se ukládá zrno (684 b)

1    M         sýpka

visejpka 128, 130,142 (vejsejpka 143)

sypaňi (též 816, sypaňie 801)

špejchar (špejchárek 132, šprejchar 119)

komora

púda

ra

podlaha, podláška (též 107 nedubl.)

ponebí (pu- 303, 310, pú- 304)

loub f.

lomeňica 637, 640, 642

S          farhous/farous 210, náizbjé 755, víška 756

N          sousek 604–611, 614, 743, 745, 752–754, škriňa 756, truhla 621, 628, 720, 748, 827, 829, kadlub 816, 827, 829, škřich, skřich, škrich (vše na Slovácku a záp. Vsetínsku), štrych 815, 817, 828, 829, 834–836

2                 Mapa zobrazuje územní rozložení nář. názvů pro prostory zpravidla v obytném domě, do nichž se ukládá obilné zrno. Menší hospodářství nemívala pro tento účel samostatnou budovu, ale většinou pouze zvláštní místnost nebo část místnosti (určitým způsobem upravenou: pořídily se příhrady, prkenná podlaha apod.) obvykle nad obytnými nebo jinými prostorami domu. Zrno se skladovalo buď ve druhém podlaží v místnosti se sníženým stropem pod vlastní půdou (tj. pod místností bez stropu přímo pod střechou), nazývané např. sýpka, komora, lomenice, nebo ve třetím podlaží pod střechou – podlaha/podlážka, sypání (slovem půda, hůra apod. se pak označoval prostor – zpravidla na seno – ve druhém podlaží pod skladovacím prostorem pro zrno). Tyto věcné rozdíly nebereme při mapování v úvahu, vycházíme čistě z funkčního hlediska, kartografujeme tedy všechny ekvivalenty pro ‚místnosti v domě, kam se ukládá zrno‘ bez ohledu na to, kde přesně se tato místnost nachází nebo jak vypadá.

Pro tato místa se užívalo jednak názvů terminologických, shodných s pojmenováními samostatné budovy na zrno, tj. špejcharsýpka (jejich územní rozsah je však odlišný od názvů pro samostatnou budovu, srov.

III-95 sýpka (samostatná budova)), jednak obecných označení půdy (půda, hůra, loub, ponebí, náizbjé) či přenesených pojmenování pro jiné prostory (komora, lomenice).

V nejvýchodnějších oblastech Moravy a Slezska byla zapsána též řada výrazů označujících různé truhly a nádoby, v nichž se zrno uchovávalo zvláště v malých hospodářstvích (např. sousek, truhla, škřich, kadlub apod.). Tyto výrazy nebyly předmětem zkoumání, proto nebyly mapovány.

Diference u náležitých pojmenování jsou většinou lexikální, jen okrajově slovotvorné (sýpka × vysýpka × sypání).

Ve městech nebyla tato položka zkoumána.

3                 Centrální postavení mezi zaznamenanými výrazy zaujímá pojmenování sýpka, k němuž se zpravidla na okrajích zkoumaného území přimykají ostatní názvy. Pokrývá téměř celé Čechy, záp. polovinu Moravy, sev. Valašsko a Příborsko, v oblastech ostatních výrazů se vyskytuje jen zřídka, a to zpravidla jako dubletní. V sev. a záp. části slez. nář. na ně navazuje varianta sypání, na širším Královéhradecku se jako dubletní objevuje odvozenina vysýpka.

Rozsáhlý areál na severu a ve středu Čech, vymezený zhruba městy Roudnice nad Labem, Praha, Ledeč nad Sázavou a Nová Paka, zabírá název špejchar (doložený též ze sv. okraje svč. nář.). Na sev. Novopacku a Náchodsku se užívá pojmenování podlaha, podlážka. V jz. cípu Moravy a rozptýleně i jinde, zpravidla na okrajích (Českobudějovicko, sv. okraj Čech), byl zapsán výraz půda, ekvivalentní označení hůra se vyskytuje na Valašsku a na již. okraji slez. nář., loub f. na širším Roudnicku, ponebí (vždy v dubletě s názvem sýpka) na Domažlicku a v mikroareálu též na Doudlebsku. Pojmenování komora bylo zachyceno na poměrně velkém území ve vých. polovině Moravy (Prostějovsko, vých. okraje střm. nář., Slovácko) a v dubletě i jinde, zejména vých. od Strakonic a na sz. okraji Čech. Vých. od Brna se objevuje označení lomenice.

4 farhous, farous  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Vorhaus).

hůra  jen nář. (Jg ‚půda, loub‘, SSJČ nář. ‚podstřeší, půda‘) — Přenesením. Viz I-196 půda.

komora  v sled. významu jen nář. (stč. ‚komora‘, Jg „pokoj bez kamen k obývání neb schovávání“, SSJČ ‚vedlejší místnost ve stavení, zprav. pro zásoby‘) — Přenesením.

lomenice  v sled. významu jen nář. (Jg „přístřešek v čele stavení, neb z prken sbitý štít domu“, SSJČ ‚štít domu‘, Bš łomenica „zděná komora ke kuchyni přistavěná v jednom patře, nazvaná tak proto, že jsouc vyšší než jizba, pod střechu vyvýšena jest zdí lomenou“) — Přenesením.

loub  f. v sled. významu jen nář. (Jg „podlaha pod střechou, hůra, půda“, SSJČ zast. „podstřeší, půda“) — Přenesením. Viz I-196 půda.

náizbjé  jen nář. (Kt náízbí ‚půda na chalupě, pod střechou‘ na mor. Kopan.) — Přenesením. Viz I-196 půda.


podlaha, podlážka  v sled. významu jen nář. (SSJČ nář. ‚půda‘) — Přenesením. Viz I-196 půda.

ponebí  v sled. významu jen nář. (Jg „poschodí v domu“, Kt ‚půda‘ v Domažlicích, SSJČ též podnebí, půnebí, vše nář. ‚půda pod střechou‘, SSJČ též podnebí, obě zast. ‚poschodí‘) — Přenesením. Viz I-196 půda.

půda  v sled. významu jen nář. (Jg „hůra, ponebí“, SSJČ ‚prostor (místnost) pod střechou budovy, stavení‘). — Přenesením. Viz I-196 půda.

sýpka  v sled. významu jen nář. Viz III-95 sýpka (samostatná budova).

sypání  v sled. významu jen nář. Viz III-95 sýpka (samostatná budova).

špejchar  v sled. významu jen nář. Viz III-95 sýpka (samostatná budova).

výsypka  jen nář. (SSJČ výsypka ‚místo, kam se něco vysypává‘) — Specifikací. Od vysypat.

výška  v sled. významu jen nář.; Kt na Slov. ‚komora, špižírna‘: „V. bývá nad ízbou, lebo osobitne vystavená a vždy vyššia než ostatné stavby“. — Přenesením.

5    sejpka Ju 4 — visejpka Po 1 — komora Ju 2, 4 — púda Ju 2, Ru 2 — húra Ju 5–7, Ru 1, 2, 5 — tavan (‚půda‘) Ju 1, 2 — magazín Ru 5

6    —

Či