ČJA 3
95 sýpka (samostatná budova) (684 a) —
1 M sýpka
sypaňi 803, 819
špejchar (spejchar 519) — špicher — šplejchar 114, 115, 117 — šprejchar 114, 116–118
špejchárek (špicharek 821)
srub
sroubek
sklep 304, 428, 451
sklípek 304, 428
N hambálek 136, lepenák 208, hliňák 451, búda 734
2 Zkoumala se nář. označení samostatné budovy na uskladnění obilí při selské usedlosti. V době výzkumu tyto stavby, pokud zůstaly zachovány, už sloužily jiným účelům. Informátoři tedy byli tázáni na reálii z dob minulých, jejíž pojmenování však měli ještě v paměti.
Na značné části zkoumaného území, zejména ve výše položených, pro pěstování obilí méně vhodných oblastech Moravy a Slezska, a u menších hospodářství se obilí neskladovalo v samostatných budovách, ale zpravidla nad obytnými prostorami nebo ve zvláštní místnosti v domě, takže zde příslušné názvy neexistovaly. Pojmenování prostor určených k uložení zrna přímo v domě zobrazuje mapa III-96 místnost, kam se ukládá zrno.
Zachycené výrazy se diferencují lexikálně, slovotvorně (např. sýpka × sypání; špejchar × špejchárek) a slovo špejchar i hláskoslovně (špejchar × špicher × šplejchar × šprejchar). Deminutiva, např. špejchárek na Benešovsku, vznikla patrně jako opozice k názvu nedeminutivnímu (špejchar) označujícímu větší budovu, zpravidla zřejmě u panské usedlosti.
Srovnání s KLA mohlo být provedeno pouze orientačně, protože otázka v KLA neodlišovala sýpku jako samostatnou budovu od místnosti nebo části místnosti v obytném domě.
Ve městech se tato otázka nezkoumala.
3 Základní územní protiklad tvoří pojmenování špejchar na většině Čech (bez širšího Českobudějovicka a již. Jindřichohradecka) a sýpka na Moravě a v již. Čechách. Hranice mezi oběma areály vede přibližně po staré čes.-mor. hranici (v oblastech s nedoloženým pojmenováním byla takto rekonstruována). V záp. Čechách tvoří areál název srub. Ten byl zapsán ojediněle i dále na Táborsku, rozptýleně v svč. nář., dále na Litovelsku a také na Opavsku. Ve Slezsku se mísí různé názvy, zpravidla varianty uvedených tří pojmenování. Lexikální diferenciaci doplňuje ještě sporadické označení sklep na Chodsku a záp. Jindřichohradecku.
Všechna uvedená pojmenování se objevují i ve variantách. Hláskové varianty slova špejchar byly zachyceny na Náchodsku – šplejchar a šprejchar – a rozptýleně v záp. polovině slez. nář. – špicher. Na sev. okraji Slezska se ojediněle vyskytuje další forma od základu syp- – sypání. Všechny ostatní varianty jsou deminutiva (zda formální, či skutečná, lze těžko rozhodnout, viz odd. 2): špejchárek hlavně na Benešovsku a rozptýleně i na ostatním území slova špejchar, sroubek vých. od Plzně a na vých. Opavsku, sporadický výraz sklípek v jzč. nář.
Názvy pro sýpku jako pro samostatnou budovu při selské usedlosti nebyly zachyceny zejména na větší části Českomoravské vysočiny, na Zábřežsku, Valašsku a ve vých. polovině Slezska.
4 Ze slovníkových
dokladů není vždy zřejmé, zda jde o samostatnou budovu, nebo pouze o část obytného domu, příp. zda dané slovo
může označovat obojí. Uvádíme tedy i definice ze slovníků.
sklep v sled. významu jen nář. (stč. ‚sklad‘, Jg slc. „špižírna“) — Přenesením.
sklípek v sled. významu jen nář. (stč. sklépek a Jg též sklépek zast. dem. ke sklep) — Dem. ke sklep, viz tam.
sroubek v sled. významu jen nář. (Jg dem. ke srub) — Dem. ke srub, viz tam.
srub v sled. významu jen nář.; Jg „schrána na obilí a jiné věci, komora, … sýpka“, Kt u Chodů „sýpka obyč. nad sklepem tvořící s ním stavení z řady ostatních obyč. vystupující“ — Původně ‚sroubené stavení‘, tj. ‚stavení ze sroubených klád‘. Specifikací významu.
sypání v sled. významu jen nář.; Kt ‚sýpka‘, též sypanec ‚sýpka‘ — Konkretizací významu slovesného substantiva od sypat.
sýpka Jg též sejpka „stavení nebo podlaha, na níž se obrok ssýpá, obilnice“, SSJČ, SSJ též sypáreň ‚budova nebo místnost určená k uskladnění obilí aj.‘, hluž. syparnja ‚sýpka‘. — Od sypat.
špejchar Jg „stavení jedno nebo mnoho oddělení mající, kdež se obilí vymlácené a jiné plody zemské chovají, sýpka“, SSJČ poněk. zast. ob., též špýchar říd. kniž. ‚sýpka‘. — Adaptací něm. výrazu (Speicher).
špejchárek SSJČ též špýchárek říd. kniž., dem. ke špejchar (Kt ‚půda stavení‘ na Žďársku) — Dem. ke špejchar.
špicher jen nář.; pol. spichlerz, spichrz, śpichrz — Přejato z něm. (střhn. spicher), srov. špejchar; v návaznosti na pol. území.
šplejchar jen nář. — Patrně ze šprejchar, viz tam, disimilací na dálku.
šprejchar jen nář. — Hlásková varianta slova špejchar, viz tam.
5 špejchar Po 1, Ju 3, Ru 1 — špejchárek Ju 2 — hambar Ju 7 — hambár Ju 1, 2 — húra Ru 3 — magazin Ru 4 — magazín/magazína Ju 6
6 ASJ III 115
Či
