93 zadina (683)

1    M         zaďina

zadňina

zadek (zatki 301, 305, 724, 750)

zadeňek (zadenki 321, 337, 441) — zaďenek 440, 445 — zadiňek (zadinek 401) — zaďinek 401, 443, 444 (za-
ďiňek 401) — zadňek

pozadek (též 644, 655, pozatki 741, 756)

pozad 712, 823

S          posled 806

N          zadňí obilí, zadňí zrno, zadňí, zuna, zona

2                 Zkoumalo se zeměpisné rozšíření nář. výrazů pro odpad (nevyvinuté, uschlé a polámané zrní, event. i semena plevele) při výmlatu a čištění obilí. Ve spisovném jazyce slouží k pojmenování sledované reálie výrazy zadina a pozadek; druhý z nich je charakterizován jako zast. a nář.

Nář. materiál se diferencuje zejména slovotvorně (zadina × zadnina × zadek × zadeněk × pozadek × pozad) a hláskoslovně (zadeněk × zadyněk × zaděnek × zadinek × zadněk). Lexikální rozdíl byl zaznamenán jen zcela okrajově.

V několika málo případech byla pojmenování pro odpadové obilí zachycena v plurálu. Vzhledem k tomu, že KLA, s níž byl náš materiál konfrontován, zde dokládá zpravidla formu singuláru, registrujeme zaznamenané plurálové formy pouze v oddíle 1 M.

Do mapování jsme nezařadili popisná pojmenování zadní obilí a zadní zrno. Jde o výrazy neterminologické povahy, zachycené ojediněle na okrajích Čech. Mapován nebyl ani výraz zuna (zona), který se svým významem u Bš sice blíží námi sledovanému významu, ale podle explorátorských poznámek jde o zadinu nejhorší kvality; mívá však i významy další, např. ,zaschlé zrno v klasu‘, ,prázdné obilí‘ aj. Zapsán byl porůznu zejména v Čechách.

3                 Nejvýraznější diference u této položky jsou v rovině slovotvorné. Jednotlivé podoby vytvářejí kompaktní areály.

Sev. polovinu Čech s výběžky až na Domažlicko a Klatovsko a na východě na Boskovicko charakterizuje pojmenování zadina.

Z Chodska a Stříbrska je doložena slovotvorná varianta zadnina.

Na ostatním území se vyskytují formy rodu mužského; z nich mají největší rozsah výrazy pozadek a zadek. Slovo pozadek je výhradním pojmenováním na vých. polovině Moravy a ve Slezsku. Označení zadek vytváří rozsáhlý areál zhruba na záp. polovině Moravy a v přilehlých oblastech nář. střč. a jč., doloženo je také z Litovelska, Zábřežska a z úseku podorlického, odděleně ještě z úseku domažlického.

V jihočeské nář. oblasti s přesahem na přilehlé Klatovsko se užívá výrazu zadeněk s hláskovými variantami zadněk (široké Českobudějovicko), zadyněk (zvl. vých. Příbramsko), zadinek a zaděnek (ojediněle na Volyňsku).

Ve městech výzkum proveden nebyl.