Dočišťování zrní se provádělo na hustých sítech, často tzv. točením. Následovalo čištění větrem, vátím, později
mlýnkem. Celý proces čištění nář. mluvčí již neznali (srov. též F. Bartoš, Dialektický slovník moravský, s.
400–401).

Vedle názvů pro první fázi se při nář. výzkumu souběžně zjišťovaly i názvy pro fázi druhou, tj. čištění na čisto. V řadě zkoumaných bodů se pojmenování pro obě fáze neliší, avšak na většině zkoumaného území se pro druhé čištění užívá jen slovesa stáčet (výjimkou je severní Valašsko, kde je coudit). Sloveso stáčet mapujeme jen tehdy, pokud označuje zároveň první čištění obilí.

Z mapování jsme vyloučili názvy pro čištění obilí vátím (např. zhánět) a strojem (např. fukarovat, burďákovat, žejbrovat, futrovat, fofrovat); rovněž nemapujeme výrazy označující proces čištění obecně (pucovat, čistit).

Nář. materiál byl srovnán s údaji z KLA a podle potřeby byl jimi doplněn.

Vedle rozdílů lexikálních byly zjištěny zejména diference slovotvorné. Jsou doložena především ta nedokonavá slovesa, která se tvoří od prefigovaných sloves, jejichž prefix má zpravidla význam směrový (např. vysívat × podsívat × prosívat × přesívat).

Ve spisovném jazyce (stejně jako v nářečích) se k vyjádření činnosti ,čistit obilí na velkookém sítě‘ užívá řady synonymních výrazů, a to podsívat, prosívat, vysévat, cídit. Sloveso cídit má vedle obecného významu ‚čistit vůbec‘ i významy specializované, srov. I-219 čistit studnu.

Ve městech nebyl nář. výzkum prováděn.

3                 Základní protiklad tvoří slovesa na -táčet v svč. oblasti a odvozeniny od -sívat na zbývajícím území. Pro svč. nářečí jsou typické dublety, popř. triplety. Nejrozšířenější je v této oblasti označení přetáčet. Slovotvorná varianta vytáčet se objevuje především na okrajích tohoto území. Zde bývá často v dubletě se základovým slovesem točit. Další odvozenina stáčet se vyskytuje roztroušeně na celé vých. polovině Čech. Derivát podtáčet je zcela sporadický.

Záp. polovina Čech má téměř pravidelně podobu podsívat. Pro zbývající území Čech (bez svč. dialektů) a záp. polovinu Moravy je příznačná varianta vysívat. Ve vm. dialektech, na Kroměřížsku, Prostějovsku a ve slez. nář. je rozšířena další odvozenina, a to osívat. V oblasti mezi Šumperkem a Brnem a ojediněle na záp. Novoměstsku se nachází derivát přesívat. Nepříliš častá podoba prosívat byla zachycena rozptýleně na celém území Čech.

Celkovou zeměpisnou situaci doplňují lexémy coudit (roztroušeně především na vých. polovině Moravy) a sejtovat (v Podkrkonoší). Tato slovesa jsou většinou nedubletní.

4    coudit  jen nář.; stč. cúdit, Jg cíditi, též cúditi mor. a slc., SSJ cúdiť (SSJČ cídit ‚čistit‘) — Podle Mch vzniklo cúditi mylnou dekompozicí z ocúditi (psl. *ot-suditi). Srov. též I-219 čistit studnu.

osívat  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář., SSJ osievať, pol. osiewać — Od osít, viz přesívat.

podsívat  Jg, SSJČ, pol. podsiewać obl. — Od podsít, viz přesívat.

podtáčet  v sled. významu jen nář. — Od podtočit, viz točit.

prosívat  stč. prosievati, Jg též prosévati. SSJČ ob., též prosévat — Od prosít, viz přesívat.

přesívat  stč. přěsievati, Jg též přesévati, SSJČ ob., též přesévat, SSJ presievať, preosievať, pol. przesiewać — Od přesít, základové sloveso sěti (sějati) ‚sít‘, odvozeniny pře-/o-/prosívat mají význam ‚potřásat něčím‘ (obilí se na sítech vyhazovalo a chytalo, přetřásalo).

přetáčet  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Od přetočit, viz točit.

přetakovat  jen nář. — Od nář. přetak ‚obilní síto‘, srov. III-89 obilní síto.

rizlovat  jen nář. — Od nář. rizle ‚velkooké obilní síto‘, srov. III-90 velkooké obilní síto.

sejtovat  jen nář.; stč. sietovati, sítovati, Jg sitovati — Od nář. sejto ‚obilní síto‘, srov. III-89 obilní síto.

stáčet  v sled. významu jen nář.; Kt — Od stočit, viz točit.

točit  v sled. významu jen nář.; Jg (stč., SSJČ, SSJ točiť, u všech význam ‚provádět kruhovitý pohyb něčím‘) — Od téci s významem ‚působit, aby něco teklo‘, točit (přetáčet, vytáčet,…) obilí: „zrní se vytáčí, neboť se řešetem opisuje vodorovný kruh“, „aby vyteklo čisté obilí, ostatek aby zůstal na sítě“ (Mch). Specifikací.

vysívat  Jg vysévati, SSJČ ob., též vysévat, pol. wysiewać — Od vysít, viz přesívat.

vytáčet  v sled. významu jen nář. — Od vytočit, viz točit.

5    visejvat Ju 2, Ru 4 — visívat Ju 3, 5, 8 — pocívat Ru 2, 3 — vipocívat Ju 5 — proset Ju 4 — osívať Ju 7 — vitáčet Ju 1 — přetáčet Ju 1 — stáčet Ju 2–4 — točit Ju 1 — přepoušťet Ru 1 — vjetruvat Ru 3

6    —

Hb