ČJA 3
9 podruh (635)
1 M podruh
hofer (též 621, 635, hófer 657, 658, 660, hofr 724, 725, 807, hoferňik 813, též hoferák 619)
kumorňik
potkomory 824, 827
N deputátňík
2 Mapa zachycuje nářeční názvy pro podruha, tj. pro osobu, která nemá vlastní usedlost, bydlí v podruží (najímá si byt) a nájemné zpravidla odpracovává.
Vedle lexikálních rozdílů byl zaznamenán také rozdíl slovotvorný (komorník × podkomorý).
Všechny výrazy mají mírně hanlivé zabarvení.
Pro ženu podruha nářeční výzkum dokládá slova hoferka, hofrava, hoferkyně.
Protože jde o jev už dávno přežitý, v mnoha lokalitách nebylo jeho pojmenování zaznamenáno; v tomto směru nepřináší více údajů ani KLA.
3 V Čechách, na záp. Moravě (zhruba po řeku Svitavu) a též na Zábřežsku se užívá výrazu podruh.
Pro vých. polovinu Moravy a větší část Slezska je příznačné označení hofer.
Na východní polovině Slezska byla zapsána slova komorník a podkomorý.
4 hofer jen nář.; stč., Jg, SSJČ nář., SSJ hofier — Ze středohornoněmeckého hovaere ‚majitel dvora‘, posunutím významu.
komorník v sled. významu jen nář.; Jg, pol. komornik (SSJČ ‚osobní
panský služebník‘) — Od komora ‚malá vedlejší místnost‘, případně komorný.
podkomorý jen nář. — Ke komora.
podruh stč., Jg, SSJČ, hluž. podružnik — Od druh.
5 podruh Po 1 — hofer Ju 7
6 AJK 144
Bt