3                 Nářeční výrazy se člení do mnoha areálů. Lze konstatovat, že na Moravě je situace přehlednější; v Čechách je bohaté areálové rozvrstvení ekvivalentů zřetelněji patrné v nář. svč. a jzč.

Největšího územního rozšíření dosahuje slovo koš, které se objevuje takřka na celém území (v jzč. dial. v obměně kůš). Ekvivalentem nůše se vyděluje záp. část jč. nář. Pro záp. Strakonicko je příznačná forma nůška. Na Sedlčansku byla zapsána varianta nošák.

Výrazy se základem -hrab- jsou charakteristické pro zč., svč. a slez. nář., dominantní jsou však na Moravě. Izoglosa předponového ou- × o- probíhá Moravou severojižním směrem. Nejrozsáhlejší území pokrývají na Moravě výrazy na -ňák (ouhrabečňák v záp., ohrabečňák ve vých. polovině Moravy). Malé areály zde tvoří formy na -ák (ouhrabečák – oblast mezi Třebíčí, Znojmem a Moravským Krumlovem, ohrabečák – centrální úsek střm. dial.). Varianta ohrabčák byla zachycena v slez. nář., zejména v jejich stř. části. Ekvivalent ouhrabečák byl zapsán dále ve stř. části svč. dialektů. Jen v Čechách byla zaznamenána forma ouhrabák (sev. Mladoboleslavsko) a obměna hourabák (již. Plzeňsko). Zejména z Královéhradecka doložil výzkum variantu ouhrabečník, pro Litomyšlsko je příznačná obměna uhrabečník. Forma ouhrabečnice se objevuje ojediněle na Strakonicku.

Výraz plevák vytváří areály v svč. nář. Od Mladé Boleslavi zasahuje úzkým pruhem území jižním směrem až k Pelhřimovu. Další označení mají z hlediska územního rozšíření charakter okrajových regionalismů: V lounském úseku tvoří mikroareál slovo lubák, na sz. Plzeňsku (a odděleně v lounském úseku) výraz drobák, na již. Příbramsku koráb, na vých. Strakonicku krůsna (s paralelami krošna a krušák na Rakovnicku). Na širším Rakovnicku je běžné pojmenování stryšnice. Podél zemské hranice čes.-mor. zaznamenal výzkum název fimfas, mezi Jindřichovým Hradcem a Jihlavou se vyděluje malá oblast označení opálka.

Stav ve městech se nezjišťoval.

4                 Většina výrazů vznikla univerbizací ze spojení vyjadřujících účel použití uvedeného koše (na úhrabky, plevy, ouhrabečná nůše, drobo-
vý koš). Rodové formy maskulina a feminina souvisí s obecnými označeními koš, nůše (ouhrabečník, ouhrabečnice). U slov se základem
-hrab- a -drob- se zevrubnou charakteristikou fundujících výrazů v tomto oddíle nezabýváme; odkazujeme na příslušná hesla v oddíle 4 mapy
III-85 úhrabky.

drobák, drobovák  jen nář. — K nář. droby ‚úhrabky‘.

fimfas  jen nář.; Jg finfas mor. „velká opálka“ (Jg filfas „košík v rudnictví“) — Adaptací výrazu přejatého z něm.

hourabák  jen nář. — Od nář. hourabky ‚úhrabky‘.

koš  v sled. významu jen nář. (stč. též kóš, Jg, SSJČ, SSJ a hluž. koš, pol. kosz, u všech v nespecifikovaném významu) — Specifikací.

kůš  jen nář. (Jg v nespecifikovaném významu) — Hlásková obměna výrazu koš uchovávající starou kvantitu kořenné samohlásky.

koráb  v sled. významu jen nář. (Jg „nádoba picí“) — Patrně ke koráb nář. ‚kůra‘ na základě motivace ‚koš zhotovený z kůry‘.

krošna  jen nář. (Jg mor., též krosna, SSJČ a pol. krosna, SSJ krošňa, u všech ‚koš, nůše na přenášení věcí na zádech‘) — Hlásková obměna slova krosna, psl. *krosna, krosno patrně vlivem slova mošna, specifikací.

krůsna  v sled. významu jen nář. (stč. krósna, krosně, Jg, Kt též krůsně v Krkonoších, SSJČ též krusna, obojí zast. a nář., u všech ,koš, nůše na přenášení věcí na zádech‘) — Viz krošna, podoba uchovávající starou kvantitu kořenné samohlásky.

krušák  jen nář. — Ke krůsna.

košatina  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ ‚plochý nízký koš; něco spleteného vůbec‘) — Ke koš, specifikací.

lubák  jen nář. — Ze spojení lubový koš, koš zhotovený z lubů. Lub < psl. *lubъ ‚podkorní vrstva dřeva‘.

nošák  jen nář. — K nosit.

nůše  v sled. významu jen nář. (stč. nóšě ‚nosidlo k přenášení nějakého materiálu‘, Jg „náčiní, v kterém se něco nosí, zvláště koš pletený z proutí“, SSJČ ‚proutěný koš s popruhy k nošení na zádech‘, SSJ noša ‚batoh s popruhy určený k nošení na zádech‘) — K nosit, specifikací.

nůška  v sled. významu jen nář. (Jg a SSJČ dem., SSJ noška dem.) — Od nůše, viz tam.

ohrabák, ohrabčák, ohrabečák, ohrabečňák, ohrabečník  jen nář.; Kt ohrabčák (Kt ohrabečný koš, SSJČ ohrabečný adj.) — K ohrabky.

opálka  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚ošatka‘) — Přenesením.

ouhrabák, ouhrabčák, ouhrabečák, ouhrabečňák  jen nář. — K ouhrabky.

ouhrabečnice  v sled. významu jen nář.; Jg, Kt úhrabečnice (SSJČ ouhrabečný, úhrabečný adj.) — K ouhrabky.

ouhrabečník  jen nář.; Jg též ouhrabník, Kt úhrabečník, úhrabník. — K ouhrabky, viz ouhrabečnice.

uhrabečák, uhrabečník  jen nář.; Kt úhrabečník (SSJČ úhrabečný adj.) — K nář. uhrabky ‚úhrabky‘.

plevák, plevník  jen nář. (Jg plevný koš, SSJČ plevový, plevný adj.) — K pleva (psl. *pelva ‚šupinovitý obal zrna v klasu‘).

stryšák, stryšnice  jen nář. (Jg stryšní adj. „strych obsahující“) — K strych ‚korec, stará dutá míra‘, to z něm.

5    koš na uhrapki Po 1 — koš na plevi Ju 1 — plewowej koš Po 1 — pleu̯ňi koš Ju 2 — košar Ju 7 — košár Ru 4 — koterica Ju 6

6    —

Kl