cuchačka (cuchanda 143, 230, 233)

cuchta (cuch 619)

cuchna

drbaňina 407, 445, 518

drbaňice 417

drbanka 424

drchaňina — drchajna 611, 612

drchaňice

drchanka (drchanec 337)

drchačka (drchanda 229, 249)

drchta 324, 412, 441

mateňice (mňa- 620, mňaťeňica 512, mňatená sláma 605, 606)

matenka (mňa- 621, mňaťenka 621, mňatofka 512)

matínka (mja- 678, maťínka 618, mjaťínka 738, mjetínka 684, mjetinka 680, mňaténka 624, 725)

maťchanka

mrva

mrveňina 755

mrveňica 745, 753, 757

mrvenka (-énka 734, mrvjanka 812, mryvjonka 829, m’erv’unka 836)

splažeňice

splaženka 438, 452, 461

splaška

drobňice

drobňička (dropki 137)

chublanka 122, 139 (ku-139)

svijanka 125,126 (svinofka 124)

S          motanka 623

N          pocepňi sláma 601, potcepná sláma 602

2                 Byla zjišťována nářeční označení zcuchaných nesvázaných zbytků slámy, jež zůstanou po vymlácení obilí a svázání slámy do otepí.

V nářečním materiálu se vedle četných lexikálních rozdílů objevily zejména diference slovotvorné (např. drchanina × drchanice × drchanka × drchačka × drchta), méně hláskoslovné (např. cuchanina × cuchajna).

Na mapě nevyznačujeme hláskové obměny náslovné skupiny mň-, mj- u výrazů matenka, matýnka, matenice. Uzemní výskyt těchto obměn se však kryje s územním rozsahem hláskově obdobného jevu, a to rozdílu mně- × mje-, zachyceného na mapě PRO B3.

Nářeční výrazy jsou odvozeny od slovesných základů (např. cuchat, drchat, mrvit). Vzhled pojmenovávané reálie (zchumlanost, pocuchanost) podmiňuje i jistý náznak expresivity v označeních, a to nejen v odvozovacích základech (srov. výchozí slovesa cuchat, drchat atp.), ale místy i v příponách (cuchna, cuchta). Upozorňujeme na to, že slovo mrva se zde vyskytuje ve svém původním významu ‚zcuchaná sláma‘. Dnešní význam ‚hnůj‘, přisuzovaný uvedenému výrazu jako neutrální, bezpříznakový (SSJČ), je až druhotný.

Někde – zejména na vých. Moravě – se nerozlišuje mezi zcuchanou slámou svázanou a nesvázanou (body 711, 716, 720, 725). Místy se pro označení sledovaného pojmu užívá názvu pro úhrabky (např. body 105, 117, 217, 609, 726), srov. III-85 úhrabky; v tomto případě je číselné označení nář. bodu přeškrtnuto. Výrazy matenka (mjatenka atd.) a mrvenka (mrvjanka, mrvjonka, mrvjunka atd.) označují někdy pouze slámu svázanou do otýpek (např. b. 739, 805), jak ostatně potvrzuje i slovníková literatura. V tomto významu jsme je však do mapování nezahrnuli. Svč. dialektismus svíjanka má návaznost na pojmenování na Moravě a ve Slezsku; zde byla zachycena označení zvíjanka/zvíjenka (zejména ve slezských nář.), avšak rovněž ve významu, který jsme nesledovali, tj. ‚zcuchaná sláma svázaná‘. Ani tyto výrazy jsme tudíž nemapovali.

3                 Jednoduchá situace na Moravě kontrastuje se složitým stavem v Čechách, kde dochází k pestřejšímu územnímu rozčlenění jednotlivých pojmenování.

Větší část Čech pokrývá areál výrazu drchanka, v jzč. nář. byla zapsána též varianta drchanice, místy i drchačka. Ekvivalent drchanina byl ojediněle zaznamenán zejména v již. úseku čm. nář. (v hláskové obměně drchajna na sousedním Znojemsku). Ve vých. polovině Čech převažují odvozeniny od výchozího slovesa cuchat. V stř. části střč. nář. (s přesahem na Vysokomýtsko) se užívá slova cuchačka, na Ledečsku a Jihlavsku výrazu

cuchta (ten se objevuje odděleně i v úseku náchodském), na Vysokomýtsku pak regionalismu cuchna. Zvláště
ze stř. části svč. nář. byl doložen název cuchanka. V širokém severojižním pruhu území od Trutnova až ke
Znojmu je rozšířeno pojmenování cuchanina (v náchodském úseku a na sev. Znojemsku v hláskové obměně cu-
chajna); v stř. části tohoto areálu převládá varianta cuchanice.

Spíše okrajová území pokrývají v Čechách výrazy matenka (Mělnicko a Roudnicko), matenice (Mladoboleslavsko, Podještědí a Podkrkonoší) a matýnka (východní Jindřichohradecko a odděleně i Litovelsko a Kroměřížsko). V doudlebském úseku se užívá pojmenování splaženice, na území mezi Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem pak varianty splažka (příp. splaženka). Ostatní výrazy v Čechách tvoří jen menší areály, a to maťchanka v Poohří, drobnička ve stř. části střč. nář., varianta drobnice pak především ve stř. Povltaví. Řídké jsou názvy drbanina, drbanka, drbanice. Vyskytují se na území vymezeném Táborem, Prachaticemi a Českými Budějovicemi. Na jv. Novopacku tvoří mikroareál pojmenování svíjanka.

Pro Moravu (s výjimkou její záp. části) a Slezsko je příznačné označení mrva, na Kyjovsku, Kroměřížsku a Vsetínsku byla zapsána varianta mrvenka, podél jv. hranice se Slovenskem pak forma mrvenice.

4    cuchačka  jen nář. — K cuchat.

cuchajna  jen nář.; ALJ svč., Náchodsko — Z cuchajina (to z cuchanina disimilací ň-n > j-n) redukcí -i- mezi oběma souhláskami.

cuchanice  v sled. významu jen nář. (Jg „cuchání, machlanina“, SSJČ ‚něco zcuchaného‘) — K cuchat.

cuchanina  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ‚něco zmuchlaného‘) — K cuchat.

cuchanka  jen nář.; Kt, SSJČ nář. — K cuchat.

cuchna  jen nář. — K cuchat.

cuchta  v sled. významu jen nář.; ALJ svč., Podkrkonoší — K cuchat.

drbanice, drbanina, drbanka  jen nář. — K drbat, nář. ‚cuchat, muchlat‘.

drchačka  SSJČ ob. — K drchat.

drchajna  jen nář. — Z drchajina (to z drchanina disimilací ň-n > j-n) redukcí -i- mezi oběma souhláskami.

drchanice  Jg, SSJČ též drchlanice říd., obojí  ob. — K drchat.

drchanina  Jg též drchotina, SSJČ ob. — K drchat.

drchanka  Jg, SSJČ ob. — K drchat.

drchta  jen nář.; Jg — K drchat.

drobnice, drobnička  v sled. významu jen nář.; Jg drobnička — Od adj. drobný.

chublanka  jen nář.; Jg chumlanka (SSJČ chumlanice, nář. chumtanice ‚chumel, změť‘ expr.) — K chumlat, záměnou retnic.

matenice  v sled. významu jen nář.; Jg též matenina (SSJČ nář. ‚otýpka drobné zcuchané slámy po mlácení‘, též matenina zast. ‚shluk něčeho, změť, spleť‘) — K nář. mást ‚cuchat, muchlat‘.

matenka  jen nář.; Jg změtanka, mětenka, měténka (Bš maténka, mňaténka „otep slámy pomrvené“) — K nář. mást ‚cuchat, muchlat‘.

matýnka  jen nář.; Jg mětýnka (Bš mětynka „otep slámy pomrvené“) — K nář. mást ‚cuchat, muchlat‘.

maťchanka  jen nář. — K nář. maťchat ‚cuchat, muchlat‘.

motanka  jen nář. (Jg motanice, motanina, obojí ‚něco zmotaného‘, SSJČ motanice, motanina ‚zamotaná věc, spleť, směsice‘) — K motat.

mrva  v sled. významu jen nář.; Jg mor., SSJ. pol. mierzwa — K nář. mrvit ‚mačkat, drtit, drolit‘.

mrvenice, mrvenina  jen nář. — K nář. mrvit ‚mačkat, drtit, drolit‘.

mrvenka  jen nář. (Kt mor. „otep slámy rozmrvené“, mrvénka „otép- ka drchanky“ na Hané) — K nář. mrvit ‚mačkat, drtit, drolit‘.

splaženice, splaženka, splažka  jen nář.; Jg splaženka, splažky pl., splažená sláma, plažená sláma — Patrně k nář. plazit ‚smýkat‘ (stč. plaziti ‚vléci, smýkat, táhnout po zemi‘, splaziti ‚sedřít‘, Kt splasat ‚zcuchat, roztrhat‘).

svíjanka  jen nář.; Jg — K svíjet.

5    cuchaňina Ju 3, Ru 4 — cuchanka Ju 2 — cuchna Ju 4 — drchanka Ju 1, 5, Ru 2 — mrva Ju 7 — drobňička Ju 3

6    AJŚ 126

Kl