ČJA 3

83/253.1 mlátit mlátičkou (663) —

1    M         mláťit (mlu- 831, 833–836, mláťet 611, 613)

mašinovat (též 512, 518, 601, 602, 612–614, 621, mašinuvat 435)

N          žentourovat 110, 149, 205, 326, 435, 751, dremlovat 113, párovat 205, 206, 325, 328, 329, benzínovat 312, 448, cepovat 604

2                 Mapa zachycuje nář. ekvivalenty spojení mlátit mlátičkou. Mapován je pouze lexikální rozdíl mezi výrazy mašinovatmlátit. Kromě toho bylo zachyceno i sloveso mlátit ve spojení s označením příslušného prostředku (mlátička, mašina; ojediněle párnice, párovka, motor, gepl, kchepl, vytřísačka). Jedná se o tato spojení: nejvíce frekventovaná je vazba s bezpředložkovým 7. pádem (mlátit mlátičkou, m. mašinou), méně častý je předložkový 7. pád (mlátit s mlátičkou, m. s mašinou), dále byla zachycena vazba 6. pádu s předložkou na (mlátit na mlátičce, m. na mašině), nejméně obvyklá je předložka na s podstatným jménem ve 4. pádě (mlátit na mlátičku, m. na mašinu). Na mapě tato spojení nezachycujeme, protože nepředstavují ustálené doplnění názvu, v běžné komunikaci se zpravidla neužívají a nevytvářejí vyhraněné územní areály. (Nejčastěji bylo doplnění substantivem zachyceno na území Moravy a Slezska; v Čechách zejména při sev. a vých. okrajích zkoumaného území. Vazby mlátit na mlátičce, m. na mašině se zvláště hojně vyskytují mezi Boskovicemi a Brnem, na Vsetínsku a Těšínsku, spojení mlátit na mašinu je doloženo z podorlického úseku, sousloví mlátit s mašinou je charakteristické pro již. Opavsko.)

Lexémy žentourovat, dremlovat, párovat, benzínovat, cepovat jsme nemapovali, neboť se vyskytují ojediněle a jsou vždy dubletní buď s výrazem mlátit, nebo se slovesem mašinovat; naznačují spíše způsob pohonu mlátičky.

3                 Výraz mlátit, shodný se spisovným jazykem, je charakteristický pro střední část Čech a pro celou Moravu a Slezsko. Z širšího Podkrkonoší, Náchodska a téměř z celých jzč. nář. je doloženo sloveso mašinovat.


4    mašinovat  jen nář.; Kt — Od mašina.

mlátit  stč., Jg, SSJČ, SSJ mlátiť, pol. młócić, hluž. młóćić — Psl. *moltiti, od psl. *moltъ ‚stará válečná zbraň podobná kladivu‘, ‚část stodoly s rovnou udusanou podlahou určená


k mlácení obilí‘; sloveso mlátit začalo označovat vybíjení zrn z klasů, i když se tato činnost prováděla jiným nástrojem (cepem, později strojem).


5    mláťit Po 1, Ju 4, Ru 2–4 — mašinovat Ju 2, 3 — mašinat Ju 1 — vršit Ju 5, 6, Ru 1, 2 — vršiť Ju 7 — tretovat Ru 5

6    ASJ IV 158:20b

Ir

1      83/253.1 mlátit mlátičkou

izoglosa mlátit × mašinovat (sev. a jz.)

2      190/253.2 kůň

izoglosa kůň × kobyla/kůň (jz.)

3      191/253.3 pár (koní)

izoglosa pár × pára (vých.)