121, 123, 139, 210, 214, 215, 233, 422, 423, 605, 620, 633, 635, 637, 646, 667, 713, 719, 729, 734,
735, (v)otípka cepoví (-é, -ej) s. 107, 121, 124, 211, 214, 215, 233, 254, 407, 409, 414, 417, 418,
421, 423, 425, 433, 465, 506–508, 511–516, 605–607, 610–612, 615, 617, 619, 621–624, 631, 635,
636, 639, 643, 657, 658, 660, 665, 675, 677, 680, 681, 683, 684, 702, 703, 715, 717, 718, 723, 731,
740, 751, cepová (v)otípka 140, 151, 661, 702, (v)otípka cepofki 254, 460) — (v)oťípka (očepka
804, (v)oťípka rovní (-é) s. 203, 301, 305, 307, 324, 443, 823, voťípka mlácení s. 205, 301–303,
306, 308–310, 315, 320, 322–324, 328, 331, 333, (v)oťípka dlouhí (-é, -ej) s. 202, 203, 225, 237,
802, 803, 807–809, 820, 826, též 836, (v)oťípka cepoví (-é, -ej) s. 316, 420, 431, 432, 809–811, 816,
819, 824, 828, oc’epka cepove s. 805, voťipka cepofki 443)

šít (šit 102–104, 110, 132, 133) — šót

šita (šíta 113, 117, 118, 129, 130, šitka 104, 105, šítka 111, šiť 106, šitová sláma 101, šítová s. 116, 146)

oklepina

oklépka (oklepka 756)

oklepek 755, 817

u̯oku̯ocek 833–836

šrút

snop (snop cepovej slámi 509, snop cepove s. 810)

snopek 822 (snopek proste s. 831)

N          mandel šítu 103, došková sláma 240, votípková sláma 461, prosta slama 823

2                 Mapa postihuje nář. pojmenování pro otep rovné slámy vymlácené cepy. Kromě rozdílů lexikálních byly zaznamenány i diference slovotvorné (otep × otýpka, oklépka × oklepina, oklépka × oklepek, snop × snopek), rodové (šít × šita) a hláskoslovné (otep × otěp, otýpka × otípka, šít × šót).

Náš nář. materiál byl porovnán s údaji v KLA a v několika případech byl jimi potvrzen, popř. doplněn. Jen tak jsme mohli zpřesnit průběh lexikální izoglosy otýpka × šita/šít v sv. Čechách.

Výrazy otýpka (otípka), otep (otěp) mají širší význam – neznamenají jen ‚svazek slámy‘, ale může jimi být označován i svazek roští, sena atp. Informátoři proto tato substantiva často zpřesňovali dalším určením – buď jen neshodným přívlastkem slámy, nebo tímto přívlastkem rozvitým (např. o. rovné slámy, o. mlácené slámy, o. dlouhé slámy, o. cepové slámy). Protože však uvedené přívlastky nepředstavují ustálené doplnění názvu a v běžné komunikaci se zpravidla neužívají, na mapě tato spojení nezachycujeme, i když některá z nich vytvářejí málo vyhraněné územní areály. K rozdílům typu dlouhé × dlouhý × dlouhej srov. V-23 (dobr)ý. (Název o. mlácené slámy je doložen zvl. ze zč. nář. oblasti; označení o. rovné slámy se nejčastěji vyskytuje v jč. nář.; pojmenování o. cepové slámy bylo zachyceno na sev. Strakonicku, na Táborsku, hojně bylo zaznamenáno v nář. čm., v oblasti mezi Třebíčí, Znojmem a Brnem, dále mezi Prostějovem a Břeclaví a ve Slezsku; spojení o. dlouhé slámy se dokládá roztroušeně z celého zkoumaného území.)

Někde bylo zapsáno pouze podstatné jméno sláma s adjektivním určením rovná, mlácená, dlouhá, cepová apod. bez výrazů otýpka (otípka), otep (otěp). Těchto spojení lze užít jen v situačním kontextu, a protože nevytvářejí ucelený areál, nemapovali jsme je.

Výraz snop jsme mapovali, přestože jde patrně o pojmenování popisné a neustálené, neboť se v našem významu vyskytuje i v polštině.

3                 Pojmenování otýpka pokrývá téměř celou zkoumanou oblast bez okrajových úseků na západě, severu a východě území. Hlásková podoba otípka byla zaznamenána na západ od linie Roudnice nad Labem – Strakonice a dále v pravidelných obměnách (očypka, oc’ipka,…) ve slez. nář.; v těchto areálech se roztroušeně vyskytuje též označení otěp. Slovo otep je soustředěněji doloženo z jz. Moravy, porůznu bylo zachyceno zejména v Čechách.

Sev. a sv. oblast Čech s přilehlým Zábřežskem zaujímá areál nář. výrazů šita, šít, šót: varianta šita je charakteristická pro širší Podkrkonoší, náchodský úsek a zasahuje až k Hradci Králové; označení šít bylo zachyceno na širším Vysokomýtsku, Svitavsku a vyskytuje se i v areálu slova šita. Hlásková podoba šót je doložena ze Zábřežska.

Nář. ekvivalent oklépka byl zaznamenán na širokém Uherskobrodsku a odděleně v mikroareálu na již. Břeclavsku. Pojmenování oklepina je typické pro sev. polovinu vm. nář. (bez jejích záp. okrajů). K tomuto území přiléhá na severu oblast výskytu slova šrůt.

V již. části přechodných nář. čes.-pol. se vyskytuje výraz oklácek (u̯oku̯ocek). Na sev. Ostravsku byla zachycena pojmenování snop a snopek; název snop je sporadicky doložen i z několika dalších lokalit na Moravě.

4    oklácek  jen nář.; pol. okłot, zast. okłocie — Asi od oklátit ‚oklepat, setřást‘ (psl. *koltiti ‚třást, klepat‘).

oklepek  jen nář.; Jg, SSJ, u obou oklep m., SSJČ oklep f. — Od oklepat.

oklepina  jen nář.; Jg mor., SSJČ nář. — Od oklepat.

oklépka  jen nář.; Jg — Od oklepat.

otep  v sled. významu jen nář. (stč., Jg, SSJČ, SSJ, u všech ‚svazek slámy, sena, roští apod.‘) — Specifikací (podle Mch šlo původně asi o název pro snop „klackem zhruba otepaný“); otep od slovesa *otepu, oteti ‚oklepat‘.

otěp  jen nář. (stč. i Jg ‚svazek slámy, sena, roští apod.‘) — Patrně od *otiepati, specifikací, viz otep.

otípka  jen nář. (Kt, SSJ otiepka, pol. ociepka, ocipka, u všech ‚svazek slámy, sena, roští apod.‘) — Od otěp, viz tam, formální dem.

otýpka  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ též zast. otépka, u obou ‚svazek slámy, sena, roští apod.‘) — Od otep, viz tam, formální dem.

snop  v sled. významu jen nář.; pol. — Přenesením (Jg, SSJČ, SSJ, hluž., u všech ‚nasečené obilí svázané povříslem‘).

snopek  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ, SSJ snopok, pol. — Formální deminutivum k výrazu snop, viz tam.

šít  jen nář.; Jg, SSJČ též šit, obě nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Schütte ‚otep‘).

šita  jen nář.; Jg šíta, SSJČ též šíta, obě nář. — Viz šít.

šót  jen nář. — Viz šít.

šrůt  v sled. významu jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (střhn. schrōt ‚vše osekané, rozsekané‘).

5    votep Ru 3 — votípka Ju 3 — votipka Ju 1, 2 — otépka Ju 7 — voťipka Ru 2 — šit Ju 2 — šita, šitova sláma Po 1 — snop Ju 2, 5, 6, Ru 3–5

6    AJŚ IV 157, AJPP 276, SSA 1.57

Ir