ČJA 3

81 vrstva obilí k mlácení (661) —

1    M         vrstva (brs- 304)

sláma

strana

řad

řádek

řada 402, 440 (řatka 516)

sada 615

sátka

sáska (též 611)

sád 631

posada 653, 747, 820

posátka

posád

posáz 113, 142, 153

násada 247, 314, 316, 436 (nasazeňí 336, násatka 223)

haska (haška 814, házáňí 724)

rozhotka 117

prosťírka (prostřeňí 754)

rospoirka

roz(h)rnka (rozrnko 162)

vomlat (vomlatek 127)

vokolek (vokol 415, vokolišťe 329)

poctať (postat 433, poctata 324)

záhon

S          písňička 335

2                 Zkoumalo se nář. pojmenování pro rozprostřenou vrstvu obilí k mlácení cepy. Spisovný jazyk nemá pro tuto reálii terminologické označení. Nář. pojmenování dané reálie jsou naopak rozmanitá, hojně nejen lexikálně, ale i slovotvorně diferencovaná (např. sada × sádka × posada × posádka × násada atd.). Často jsou zastoupeny výrazy s obecnějším významem (např. strana, řada, sláma). Z hlediska slovotvorného jde především o sub

stantiva odvozená od sloves, např. rozhrnka (častěji se vyskytuje v zjednodušené výslovnosti rozrnka), rozpo-
stírka
, rozhodka, omlat, násada.

Materiál byl ověřen a doplněn údaji z KLA; tak mohly být z mapování vyloučeny názvy neekvivalentní a utvořené ad hoc. Slovo vrstva znamená běžně jednu řadu obilí v perně a v námi sledovaném významu nemusí být v příslušných nářečích plně ustáleno. Uvedený výraz jsme však registrovali, neboť KLA potvrdila jeho poměrně hojný výskyt.

KLA dokládá navíc slovo hromada ze sev. Táborska a výraz písnička ze Sušicka a Klatovska.

3                 Jazykovězeměpisná situace na sledovaném teritoriu je poměrně pestrá. Pro Čechy jsou typické areály různých lexémů s obecnějším významem, Moravu a Slezsko pak charakterizují varianty základu sád-.

Pro širší Klatovsko a jč. nář. (kromě oblasti mezi Příbramí, Táborem a Strakonicemi, kde je doložena slovotvorná varianta řádek) je typický lexém řad. V širším pruhu záp. Čech a v mikroareálu jižně od Trutnova se užívá výrazu sláma. Slovo strana bylo zapsáno na většině území střč. nář. a na větší části svč. nář. Z Vysokomýtska bylo zaznamenáno pojmenování rozhrnka. Mimoto se v Čechách vyskytují roztroušeně výrazy záhon (zejména na Klatovsku), okolek (mezi Klatovy, Strakonicemi, Plzní a Příbramí), omlat (zejména na Sedlčansku), podstať (rozptýleně v jižní polovině Čech), násada (na sev. Plzeňsku a Rakovnicku), vrstva (soustředěněji zejména na Ledečsku, Táborsku a Novopacku) a hazka (ve stř. části svč. nář.). Posledně jmenovaný lexém byl zaznamenán též na Moravě v oblasti mezi Příborem a Vsetínem.

Na záp. a stř. Moravě, odděleně též na širším Uherskobrodsku se užívá výrazu sádka. Slovo posád zaujímá areál rozkládající se na sev. Moravě (s výběžkem do vých. části svč. nář.), na Valašsku a ve Slezsku. Z Prostějovska, Kroměřížska a Kyjovska byla doložena podoba sázka.

V přechodném čes.-pol. pásu tvoří oblast lexém rozpostírka. Varianta prostírka byla zachycena v kopaničářských nář. a na sv. Vsetínsku.

4    hazka  jen nář. — Od házet.

násada  v sled. významu jen nář.; Jg násad slc. — Od nasadit.

okolek  v sled. významu jen nář. — Od adv. okolo (rozprostřené snopy obilí tvořily kolo, mlatci postupovali kolem dokola).

omlat  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg „co se omlátilo“, SSJČ ‚mlácení, vymlácení obilí, výmlat‘).

písnička  v sled. významu jen nář. — Přenesením; o cepech se říká, že zpívají.

podstať  v sled. významu jen nář. — K slovesu postáti (SSJČ nář. a sloven. ‚pruh pole, který jeden člověk najednou zastoupne při práci na poli’), forma postať (realizovaná jako poctať) vznikla patrně analogií podle slov s počáteční předponou pod- (srov. např. podsední).

posád  jen nář.; Jg, Bš, SSJČ, Kl, pol., u všech posad — Od posadit.

posada  v sled. významu jen nář. (Jg „posada neb hromada obilí“, Kt „hromada obilí vymláceného i s plevami uprostřed mlatu ve způsobě trojhranného prismata upravená“) — Od posadit.

posádka  v sled. významu jen nář. (Kt „hromada obilí vymláceného i s plevami uprostřed mlatu“) — Od posadit.

posáz  jen nář. — Od posázet (SSJČ ‚hustě ve větším množství pokrýt‘).

prostírka  jen nář. — Od prostírat (SSJČ ‚rozprostírat, rozkládat celou plochou, rozložit v prostoru‘).

rozhodka  jen nář. — Od rozhodit (SSJČ ‚hodit jednotlivé kusy nebo části na různá místa, položit, rozložit‘).


rozhrnka  jen nář. — Od rozhrnout (SSJČ ‚hrnutím rozložit, rozestřít, slámu rozprostřít‘).

rozpostírka  jen nář. — V návaznosti na pol. jazykové území (pol. rozpościerać ‚rozprostírat‘).

řad  SSJČ ‚obilí ap. kladené při sekání nebo při mlácení do řady‘ — Z psl. *rędъ ‚řada‘.

řada  v sled. významu jen nář. — Specifikací.

řádek  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚pruh pokoseného obilí, trávy‘) — Formální dem. k řad, viz tam.

sád  v sled. významu jen nář. — Od sadit (SSJČ poněk. zast. ‚dávat, klást na místo, umisťovat‘).

sada  v sled. významu jen nář.; Bš saďa — Viz sád.

sádka  v sled. významu jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Viz sád.

sázka  v sled. významu jen nář.; Jg, Kt sázka snopů „když se mlátí, položí se snopy na sázku a stranují se, mlátí se snopy, než se rozváží a rozloží“, SSJČ nář., Bš — Od sázet.

sláma  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

strana  v sled. významu jen nář.; Kt „velká a malá strana u mlácení obilí“ — Specifikací.

vrstva  v sled. významu jen nář. (Jg „obilí v stodole vrstvami se skládá“, SSJČ zast. a nář. též vrstev f. ,vodorovně uložené snopy, seno. ap.‘, SSJ nář.) — Specifikací.

záhon  v sled. významu jen nář.; Jg — Přenesením.

5    brstva Ju 7, Ru 2 — brste Po 1 — wrste Po 1 — strana Ju 1, 3 — strani Ru 2 — sáska Ru 3 — rozhrnka Ju 4 — rozhrnuťí snopú Ru 1

6    MAGP 75, AJŚ 121, SSA 1.56

Vj