ČJA 3
79 držák cepu (657)
1 M cepovka — cepuvka
cepovica
cepisko 147, 821, 825, 836 (cepišťe 107, 118)
húl
húlka (húka 732)
držák (dźeržok 831–836)
držadlín
držadlo (držadlišťe 408)
držadlí 439, 440, 461
násada
N držeňí 331, loska 832, rahénko 510, rukovjeť 736, topúrko 615, tička 306
2 Nářeční pojmenování dřevěné hůlky, k níž je připevněn biják, se liší lexikálně, hojně též slovotvorně (cepovka × cepovice × cepisko × cepiště; držák × držadlo × držadlí × držadlín; hůl × hůlka) a jen málo hláskoslovně (cepovka × cepůvka).
Vedle skutečných jednoznačných termínů, výrazů tvořených specifikačními sufixy (cepovice, cepisko, cepovka, držadlín, držadlí), se na velkém území uplatňují výrazy obecnějšího významu, které označují jakoukoli tyč k držení (držadlo, držák, hůl, hůlka, násada). Vzhledem k situačnímu nebo kontextovému zakotvení většiny nářečních promluv není pojmenování s obecnějším významem na závadu. Pokud informátorům nejednoznačnost vadila, zpřesňovali tyto výrazy atributy cepový, od cepu, k cepu, např. cepová hůlka, násada k cepu, držák od cepu. Pojmenování tohoto typu nesledujeme, protože se jich v běžném hovoru většinou neužívá.
3 Většinou byly zapsány výrazy s obecnějším významem, jen na menším území se vyskytují označení jednoznačně terminologická.
Výraz cepovka zabírá téměř celé území svč. nářečí (bez nejvýchodnějšího okraje) a část střč. nářečí s centrem v Polabí. Na Vysokomýtsku byla zpravidla v dubletách zachycena též slovotvorná obměna cepůvka. Forma cepovice vytváří menší kompaktní celek na stř. Moravě zejména mezi městy Prostějov, Kroměříž, Lipník nad Bečvou. Další varianta cepisko (cepiště) se dokládá velmi řídce ze slezských a svč. nářečí.
Výrazy od základu drž- jsou charakteristické zejména pro záp. polovinu Čech. Podoba držák pokrývá velké území od záp. hranic zhruba po linii Roudnice – Praha – Benešov – Tábor – Jindřichův Hradec. Odděleně se vyskytuje ještě v přechodových nářečích česko-polských. Již. Českobudějovicko se vyčleňuje slovotvornou variantou držadlín. Víceméně ojedinělé jsou podoby držadlí (již. od Jindřichova Hradce) a držadlo (podél hranic slov držadlín a držák).
Výraz hůlka je běžný ve Slezsku, na celé Moravě a na přilehlé části Čech (na Ledečsku, Jindřichohradecku, vých. Táborsku a na úzkém východním okraji svč. nářečí). Na Ledečsku a Jindřichohradecku se forma hůlka střídá s formou hůl.
Obecnější význam má i slovo násada. Jeho výskyt – vždy dubletní – je soustředěn na okraj záp. Čech a na malá území sev. od Jindřichova Hradce a záp. od Hlinska.
4 cepisko jen nář.; Jg též cepiště, SSJ, pol. též cepowisko — Od cep.
cepovice jen nář. — Od cepový, to od cep, popř. univerbizací z cepová hůlka.
cepovka Jg i cepák, SSJČ, pol. cepak — Viz cepovice.
cepůvka jen nář. — Od cepovka, viz tam (podoba se zdlouženou samohláskou přípony).
držadlí jen nář.; Jg — Od držet.
držadlín jen nář.; Jg Třeboňsko (Kt držalín „biják ze žitné slámy“), dluž. dzeržalin — Od držadlí příponou umožňující zřetelnější deklinaci, než jakou mají substantiva typu stavení.
držadlo v sled. významu jen nář.; Jg (stč., SSJČ i SSJ ‚součást něčeho určená k uchopení‘) — Od držet.
držák v sled. významu jen nář.; Jg, pol. dzierżak (SSJČ ‚nářadí, za které se něco drží‘) — Od držet.
hůl v sled. významu jen nář. — Specifikací významu.
hůlka v sled. významu jen nář.; Jg slc. — Formální dem. k hůl, specifikací významu.
násada v sled. významu jen nář.; Jg (stč. násadiště, SSJČ i SSJ, u všech ‚držadlo‘) — Od nasadit, specifikací obecnějšího významu.
5 cepou̯ka Po 1, Ju 1, 2 — cepofka Ju 3, Ru 1, 3 — húl Ru 3 — húlka Ju 4, 6 — držák Ju 6 — násada Ju 5, Ru 1–3 — rúčka Ju 4, 7
6 MAGP 378, AJŚ 115, PLPJ 9, AJPP 110, AJK 201, SSA 1.62, OLA 662
Bh