3                 Převážnou část území pokrývají výrazy související se slovesem hrabat, slova s jinými základy zabírají oblasti menší a spíše okrajové.

Výrazné postavení v celém souboru zaujímají pojmenování shrabky a pohrabky, která se mimo své velké kompaktní areály vyskytují také rozptýleně po celém území.

Výraz shrabky tvoří územní celky v jihozápadní části Čech (s výběžky až na Benešovsko a Kolínsko) a na jižní polovině Moravy, slovotvorná obměna shrabiny se objevuje podél hranice svč. a střč. nář., jiná varianta – záhrabky – je v přechodných nářečích čes.-pol.

Výraz pohrabky vytváří tři souvislé areály, a to především ve východní části Čech s výběžkem až na Táborsko a k Praze a v přilehlých česko-moravských nářečích, dále na území mezi Prostějovem, Kroměříží, Uherským Brodem a Kyjovem, třetí areál pak na Mladoboleslavsku a v Podještědí.

Oblast svč. nář. (bez okrajových záp. a již. úseků) zaujímá výraz pohrabiny; ten se sporadicky vyskytuje i ve vm. nářečích. Další slovotvorné varianty pohrabůvky a pohrabance byly zachyceny na Uherskohradišťsku.

Na širokém okraji severozápadních Čech s centrem na Roudnicku se nachází areál slova hrabanka, k tomuto území jižně přiléhá oblast varianty v mn. č. hrabanky. Pojmenování hrabanka, hrabánky se nacházejí rovněž na Klatovsku a Strakonicku, hrabanka dále také na jih od Tábora a obměna hrabánky též v oblasti mezi Boskovicemi a Prostějovem, kde navazuje na širší území výskytu slova hrabany (Zábřežsko a Litovelsko). Z dalších slovotvorných variant byly zapsány hrabance zejména v centrálním úseku střm. nář., hrabanisko na sever od Břeclavi, hrabonina, hraboněna v okolí Prahy a hrabačky na sever od Plzně.

Na jihu Čech (na Prachaticku a širším Českobudějovicku) se objevuje ekvivalent splažky pl., popř. dubletní varianta splažka sg.

Pro slezská nářečí, severní část vm. nář. a sv. část střm. nář. je příznačný název mrva. Na Opavsku byl mapován také výraz hřebeně.

Další označení mají charakter okrajových regionalismů. Na Klatovsku a Prachaticku se nalézají nářeční ekvivalenty drchanka, drchanice, na Prachaticku i rušenka a v stříbrském ostrůvku ojedinělá slova romlovačky, romlánky.

4    drchanice, drchanka  Jg, SSJČ též drchačka, drchanina, drchlanice říd., vše ob. ‚zcuchaná sláma‘ — K drchat ‚cuchat‘.

hrabačky  v sled. významu jen nář. — K hrabat.

hrabance, hrabanisko  jen nář. — K hrabat.

hrabanka, hrabanky  Jg, SSJČ, SSJ — K hrabat.

hrabánky  jen nář. — Hlásková obměna výrazu hrabanky.

hrabany  jen nář. — K hrabat.

hrabky  v sled. významu jen nář. — K hrabat, psl. *grabati.

hrabonina, hraboněna  jen nář.; stč. hrabanicě, hrabanina, SSJ hrabanica, hluž. hrabanina (Jg hrabanina ‚shrabané jehličí‘) — K hrabat.

hřebeně  jen nář. — Přenesením na základě podobnosti (hřebeň nář. ‚hřeben‘).

mrva  v sled. významu jen nář. (Jg mor. a pol. mierzwa též ‚zcuchaná sláma‘, SSJ ‚zcuchaná sláma‘) — K nář. mrvit ‚cuchat‘.

pohrabance  jen nář. — K pohrabat.

pohrabiny  Kt, SSJČ zeměd. — K pohrabat.

pohrabky  Jg, SSJČ zeměd., SSJ, pol. pograbki, hluž. pohrabki — K pohrabat.

pohrabůvky  jen nář.; Kt — K pohrabat.

romlánky, romlovačky  jen nář. — Patrně adaptací výrazu přejatého z něm.

rušenka  jen nář. (Jg ‚drobná sláma‘) — K rušiti ‚trhat‘, popř. k nář. ‚hýbat‘.

shrabiny  jen nář. — K shrabat.

shrabky  Kt („co se po prvním hrabání ještě shrabe“), SSJČ zeměd., pol. zgrabki — K shrabat.

smyky  v sled. významu jen nář. — K smýkat ‚sem tam pohybovat‘.

splažka, splažky  jen nář.; Jg splažky pl., splaženka, splažená sláma, plažená sláma — Patrně k nář. plazit ‚smýkat‘ (stč. plaziti ‚vléci, smýkat, táhnout po zemi‘, Kt splasat ‚zcuchat‘).

záhrabky  jen nář.; pol. zagrabki, hluž. zahrabki — K zahrabat.

závalky  v sled. významu jen nář. — K nář. zavalit ‚stočit, zavinout‘.

5    shrapki Po 1, Ju 3, 6, Ru 2, 4 — pohrapki Ju 4, 5, Ru 3 — schrabini Ru 5 — pohrabini Po 1, Ju 1, 2 — mrva Ju 7

6    —

Bt