ČJA 3
75 shrabané zbytky obilí na strništi (1054)
1 M hrapky
hrabački 327
shrapky
pohrapky (ohrapky 701)
záhrapky 661, 750, 828, 833, 836
hrabany
hrabanka (schrabanka 213)
hrabanki — hrabánky
schrabini 139, 155, 216, 217, 219
pohrabiny (pohraboviny 724)
hrabance (zhrabance 730)
pohrabance 644, 685, 712, 713
pohrabúfky 673, 712, 729, 731, 733
hraboňina, hraboňena 224
hrabaňisko 733, 735 (zhrabaňisko 720)
drchanka 324, 333, 441, 442, 444
drchaňice 443, 444
rušenka 444, 445
mrva
hřebeňe
splaški
splaška (splaženka 424)
S romlovački, romlánki 306 nedubl., smyky 806, zavałky 827
N maťchanka 206
2 Mapa sleduje nářeční rozdíly v označení shrabaných zbytků obilí na strništi, ať už zbytků shrabaných do řádků, nebo do jiných útvarů.
Vedle víceméně okrajových lexikálních rozdílů vystupují četné diference slovotvorné (např. hrabky × pohrabky × shrabky × pohrabiny × shrabiny × hrabance × pohrabance × hrabany × hrabanisko × pohraboviny × pohrabůvky). Zejména v Čechách dochází k častému prolínání slov s předponami s- a po- (shrabiny, pohrabiny, shrabky, pohrabky). Za povšimnutí stojí, že převážná část pojmenování je v množném čísle.
Spisovný jazyk má pro sledovanou reálii slova hrabanka, pohrabky a shrabky. Výrazy drchanice, drchanka jsou hodnoceny jako obecně české. Jungmann registruje ve svém slovníku celou řadu označení, překvapivě však nikoli slovo shrabky, jež zabírá velkou oblast Čech i Moravy.
Všechny výrazy mají slovesné základy. Pojmenování drchanka, rušenka, mrva (a patrně i romlovačky) vycházejí ze sloves s významem ‚rozdrolit, poničit, porušit, zmuchlat‘, názvy hrabky, smyky, zavalky (snad také splažky) a jejich varianty pak ze slovesných základů vyjadřujících pohyb ‚hrabání, hrnutí, smýkání, valení‘.
Ve Slezsku je pro shrabané zbytky obilí běžný název mrva. Širokými hráběmi nebo hrabačkou shrabané zbytky obilí ležící na poli v řádcích se však pojmenovávají zvláštním výrazem hřebeně, v bodě 806 smyky a v bodě 827 závalky. Jako pojmenování pro poněkud odlišnou reálii jsme mapovali výraz hřebeně menší značkou.
Naši mapu lze srovnat s mapou, která zaznamenává nářeční označení pro zcuchanou slámu (srov. III-84); výrazy pro obě jmenované reálie se totiž místy překrývají (např. drchanka, splaženka, mrva).
3 Převážnou část území pokrývají výrazy související se slovesem hrabat, slova s jinými základy zabírají oblasti menší a spíše okrajové.
Výrazné postavení v celém souboru zaujímají pojmenování shrabky a pohrabky, která se mimo své velké kompaktní areály vyskytují také rozptýleně po celém území.
Výraz shrabky tvoří územní celky v jihozápadní části Čech (s výběžky až na Benešovsko a Kolínsko) a na jižní polovině Moravy, slovotvorná obměna shrabiny se objevuje podél hranice svč. a střč. nář., jiná varianta – záhrabky – je v přechodných nářečích čes.-pol.
Výraz pohrabky vytváří tři souvislé areály, a to především ve východní části Čech s výběžkem až na Táborsko a k Praze a v přilehlých česko-moravských nářečích, dále na území mezi Prostějovem, Kroměříží, Uherským Brodem a Kyjovem, třetí areál pak na Mladoboleslavsku a v Podještědí.
Oblast svč. nář. (bez okrajových záp. a již. úseků) zaujímá výraz pohrabiny; ten se sporadicky vyskytuje i ve vm. nářečích. Další slovotvorné varianty pohrabůvky a pohrabance byly zachyceny na Uherskohradišťsku.
Na širokém okraji severozápadních Čech s centrem na Roudnicku se nachází areál slova hrabanka, k tomuto území jižně přiléhá oblast varianty v mn. č. hrabanky. Pojmenování hrabanka, hrabánky se nacházejí rovněž na Klatovsku a Strakonicku, hrabanka dále také na jih od Tábora a obměna hrabánky též v oblasti mezi Boskovicemi a Prostějovem, kde navazuje na širší území výskytu slova hrabany (Zábřežsko a Litovelsko). Z dalších slovotvorných variant byly zapsány hrabance zejména v centrálním úseku střm. nář., hrabanisko na sever od Břeclavi, hrabonina, hraboněna v okolí Prahy a hrabačky na sever od Plzně.
Na jihu Čech (na Prachaticku a širším Českobudějovicku) se objevuje ekvivalent splažky pl., popř. dubletní varianta splažka sg.
Pro slezská nářečí, severní část vm. nář. a sv. část střm. nář. je příznačný název mrva. Na Opavsku byl mapován také výraz hřebeně.
Další označení mají charakter okrajových regionalismů. Na Klatovsku a Prachaticku se nalézají nářeční ekvivalenty drchanka, drchanice, na Prachaticku i rušenka a v stříbrském ostrůvku ojedinělá slova romlovačky, romlánky.
4 drchanice, drchanka Jg, SSJČ též drchačka, drchanina, drchlanice říd., vše ob. ‚zcuchaná sláma‘ — K drchat ‚cuchat‘.
hrabačky v sled. významu jen nář. — K hrabat.
hrabance, hrabanisko jen nář. — K hrabat.
hrabanka, hrabanky Jg, SSJČ, SSJ — K hrabat.
hrabánky jen nář. — Hlásková obměna výrazu hrabanky.
hrabany jen nář. — K hrabat.
hrabky v sled. významu jen nář. — K hrabat, psl. *grabati.
hrabonina, hraboněna jen nář.; stč. hrabanicě, hrabanina, SSJ hrabanica, hluž. hrabanina (Jg hrabanina ‚shrabané jehličí‘) — K hrabat.
hřebeně jen nář. — Přenesením na základě podobnosti (hřebeň nář. ‚hřeben‘).
mrva v sled. významu jen nář. (Jg mor. a pol. mierzwa též ‚zcuchaná sláma‘, SSJ ‚zcuchaná sláma‘) — K nář. mrvit ‚cuchat‘.
pohrabance jen nář. — K pohrabat.
pohrabiny Kt, SSJČ zeměd. — K pohrabat.
pohrabky Jg, SSJČ zeměd., SSJ, pol. pograbki, hluž. pohrabki — K pohrabat.
pohrabůvky jen nář.; Kt — K pohrabat.
romlánky, romlovačky jen nář. — Patrně adaptací výrazu přejatého z něm.
rušenka jen nář. (Jg ‚drobná sláma‘) — K rušiti ‚trhat‘, popř. k nář. ‚hýbat‘.
shrabiny jen nář. — K shrabat.
shrabky Kt („co se po prvním hrabání ještě shrabe“), SSJČ zeměd., pol. zgrabki — K shrabat.
smyky v sled. významu jen nář. — K smýkat ‚sem tam pohybovat‘.
splažka, splažky jen nář.; Jg splažky pl., splaženka, splažená sláma, plažená sláma — Patrně k nář. plazit ‚smýkat‘ (stč. plaziti ‚vléci, smýkat, táhnout po zemi‘, Kt splasat ‚zcuchat‘).
záhrabky jen nář.; pol. zagrabki, hluž. zahrabki — K zahrabat.
závalky v sled. významu jen nář. — K nář. zavalit ‚stočit, zavinout‘.
5 shrapki Po 1, Ju 3, 6, Ru 2, 4 — pohrapki Ju 4, 5, Ru 3 — schrabini Ru 5 — pohrabini Po 1, Ju 1, 2 — mrva Ju 7
6 —
Bt