ČJA 3
71 kolík na utahování povřísla (1046)
1 M roub (též 330)
roubl (též 678) — roubel (róbél 622, 626, 636) — vroubl
roubík
roublík
knutel (knutél 519, 603, 737, kň- 606, 607, 624) — knutl — knitel (km- 207–209, též kň- 505) — knitl
knebel (knéblík 723, 826, knébl 723, 738, 801)
2 Zjišťována byla nář. pojmenování pro kolík na utahování povřísla. Vedle rozdílů lexikálních byly doloženy též diference slovotvorné (roub × roubl × roubík) a hláskoslovné (roubl × vroubl × roubel, knutel × knytel).
Ve městech výzkum prováděn nebyl.
3 Na většině území Čech a na střední Moravě byla zaznamenána pojmenování se základem roub-. Z ostatního zkoumaného území jsou doloženy různě hláskově adaptované výrazy něm. původu.
Výraz roub tvoří ve střč. nář. kompaktní areál, jenž je obklopen variantou roubík v svč. a jzč. nář., forma roublík byla zaznamenána na malém území v horním Posázaví. Na záp. Roudnicku a záp. Rakovnicku se vyskytuje výraz knytel (též na vých. Jindřichohradecku) s hláskovou obměnou knytl.
Pro střední Moravu je charakteristická podoba roubl, na záp. okraji této velké oblasti je zaznamenána forma roubel, na vých. okrajích podoba vroubl. Pro záp. část Moravy a pro vm. nář. s Holešovskem je typické pojmenování knutel (v nejvých. části Valašska pak knutl).
Slezské dialekty (s malým přesahem na sev. okraj vm. nář.) se vydělují výrazem knebel.
4 knebel jen nář.; Bš knebl laš. (pol. knebel ‚dřevěný kolík‘, hluž. knebl ‚klacek, kyj‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Knebel ‚klacek‘).
knutel jen nář.; Bš knuteľ sloven., val., SSJČ nář. — Viz knytl.
knutl jen nář.; SSJČ nář. — Viz knytl.
knytel jen nář.; stč., Kt — Viz knytl.
knytl jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Knüttel ‚klacek‘).
roub SSJČ říd. (Jg ‚něco uťatého, kolík‘) — Souvisí s rubat (to k psl. *rb-).
roubel Jg, SSJČ říd. — Od *rbъlь, zakončení -el je podporováno sousedním výrazem knutel.
roubík Jg, SSJČ — Formální dem. od roub, viz tam.
roubl jen nář.; Kt, Bš róbl han. — Z *rbъlь, zakončení -bl (bez e) je z nepřímých pádů.
roublík jen nář. — Formální dem. od roubl, viz tam.
vroubl jen nář.; Kt vrúbel, Bš vrúbl dol., SSJ vrúbeľ — Od roubl; podle Mch je v- nenáležité, asi přikloněním k výrazu vrub.
5 roub Ju 3 — roubl Ju 4 — roubík Ju 5, Ru 3 — roubik Po 1, Ju 1, 2, 4 — knut Ju 7
6 —
Vj