ČJA 3
70 povříslo (1045)
1 M povříslo — pobříslo — povřístlo 449, 453 — pobřístlo — povřeslo 301–303, 306 (povreslo 306) — pobřeslo
pobřísko 304, 307, 309, 319
provříslo (provřístło 753) — províslo (provjésło 755) — provizlo — porvusło — probříslo 132, 160, 741, 743 — prohřísło (pohřísło 724)
(v)obříslo
pant
N skrutek
2 K pojmenování hrsti slaměných stébel sloužící převážně k vázání snopů obilí nebo slámy se téměř po celém jazykovém území užívají různé obměny názvu povříslo. Zjištěné diference jsou především v rovině hláskoslovné (např. povříslo × pobříslo × pobřístlo) a slovotvorné (povříslo × obříslo × pobřísko × provříslo). Jediným významově plně adekvátním jinozákladovým pojmenováním je slovo pant.
Na mapě je zachyceno pouze označení povřísla svazovaného zvláštními uzly ze dvou hrstí dlouhých stébel slámy, výjimečně i ze stébel s klasy (k vázání snopů obilí). Pojmenování povřísla stočeného z jedné hrsti slámy (skrutek) bylo z mapy vyloučeno, neboť jde o název reálie odlišné.
Protože slovo povříslo je termín s poněkud omezenou sférou užití, spjatý takřka výlučně s tradičním způsobem sklizně obilí a s úklidem slámy, převládají v pojmenování tohoto předmětu dialektismy, v důsledku ztráty etymologické souvislosti různě hláskově obměňované.
3 Téměř po celých Čechách a v záp. části Moravy je základním označením podoba pobříslo, na vých. polovině Moravy převládá derivát obříslo, ve Slezsku s přilehlou částí Valašska a v nář. kopaničářských pak forma províslo (s obměnou provizlo na Opavsku).
V okrajových úsecích byla zachycena i označení další. Nejfrekventovanější je varianta provříslo ve vých. Čechách a pobřeslo v nejzápadnějším cípu Čech. V této oblasti (ojediněle i na Vysokomýtsku) se užívá též v dubletách s jinými výrazy forem pobříslo a pobřísko; řídce se vyskytuje také obměna pobřístlo (jv. od Plzně a při sev. okraji doudl. nářečí). Z moravských okrajových variant tvoří na Těšínsku a Jablunkovsku kompaktní areál název porvuslo a ve vm. nář. (na Uherskobrodsku) se vyděluje nevelké území, pro něž je charakteristický tvar prohříslo (spolu se sporadickými obměnami provříslo a probříslo).
Výraz povříslo, shodný se spis. jazykem, byl zaznamenán, většinou jako dubletní, roztroušeně v areálu podoby pobříslo, poněkud častěji v jeho vých. polovině.
Jediný odlišný lexém se vyskytuje na Doudlebsku, a to dialektismus pant.
V městské mluvě se tato položka nezkoumala.
4 obříslo jen nář.; Jg mor., SSJČ nář. — Předponou ob- od slovesného kořene *-verz-, viz povříslo.
pant v sled. významu jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Band ‚svazek‘).
pobřeslo jen nář. — Hlásková obměna z pobříslo, viz tam.
pobřísko jen nář. — Dem. příponou -ko od pobříslo, viz tam.
pobříslo jen nář.; Jg — Nář. hlásková změna v > b, viz povříslo.
pobřístlo jen nář. — Hlásková obměna z pobříslo, viz tam.
porvuslo jen nář. — Přesmykem z předpokládaného povruslo v návaznosti na pol. powrósło.
povřeslo jen nář. — Hlásková obměna z povříslo, viz tam.
povříslo stč. povřieslo, Jg, SSJČ, SSJ povrieslo, hluž. powrjestło — Psl. *poverslo z po-verz-slo (kořen souvisí s vázat).
povřístlo jen nář. — Hlásková obměna slova povříslo, viz tam.
probříslo jen nář.; Jg — Hlásková obměna vzniklá záměnou retnic z provříslo, viz tam.
prohříslo jen nář.; Jg — Hlásková obměna výrazu provříslo, viz tam.
províslo jen nář.; Jg mor. — Viz povříslo a provříslo.
provizlo jen nář. — Hlásková obměna slova províslo (viz tam) vlivem slovesa vázat.
provříslo jen nář.; Jg — Z povříslo (viz tam) změnou předpony po- v pro- asi v důsledku adideace ke slovu provaz.
5 povříslo Ru 3 — povřislo Ju 2 — pobříslo Ju 5, Ru 2, 3 — pobřislo Ju 1–3, Ru 1, 2, 4 — provřislo Po 1 — provísło Ju 7 — provisło Ju 7 — obříslo Ru 5 — vobřislo Ju 4, 6
6 AJŚ 411, PLPJ 167, AJK 339, SSA 1.58, OLA 653, ALE 269
Bá