ČJA 3

70 povříslo (1045)

1    M         povříslo — poíslo — povřístlo 449, 453 — pobřístlo — povřeslo 301–303, 306 (povreslo 306) — pobřeslo

pobřísko 304, 307, 309, 319

provříslo (provřístło 753) — províslo (provjésło 755) — provizlo — porvusło — probříslo 132, 160, 741, 743 — prohřísło (pohřísło 724)

(v)obříslo

pant

N          skrutek

2                 K pojmenování hrsti slaměných stébel sloužící převážně k vázání snopů obilí nebo slámy se téměř po celém jazykovém území užívají různé obměny názvu povříslo. Zjištěné diference jsou především v rovině hláskoslovné (např. povříslo × pobříslo × pobřístlo) a slovotvorné (povříslo × obříslo × pobřísko × provříslo). Jediným významově plně adekvátním jinozákladovým pojmenováním je slovo pant.

Na mapě je zachyceno pouze označení povřísla svazovaného zvláštními uzly ze dvou hrstí dlouhých stébel slámy, výjimečně i ze stébel s klasy (k vázání snopů obilí). Pojmenování povřísla stočeného z jedné hrsti slámy (skrutek) bylo z mapy vyloučeno, neboť jde o název reálie odlišné.

Protože slovo povříslo je termín s poněkud omezenou sférou užití, spjatý takřka výlučně s tradičním způsobem sklizně obilí a s úklidem slámy, převládají v pojmenování tohoto předmětu dialektismy, v důsledku ztráty etymologické souvislosti různě hláskově obměňované.

3                 Téměř po celých Čechách a v záp. části Moravy je základním označením podoba pobříslo, na vých. polovině Moravy převládá derivát obříslo, ve Slezsku s přilehlou částí Valašska a v nář. kopaničářských pak forma províslo (s obměnou provizlo na Opavsku).

V okrajových úsecích byla zachycena i označení další. Nejfrekventovanější je varianta provříslo ve vých. Čechách a pobřeslo v nejzápadnějším cípu Čech. V této oblasti (ojediněle i na Vysokomýtsku) se užívá též v dubletách s jinými výrazy forem pobříslopobřísko; řídce se vyskytuje také obměna pobřístlo (jv. od Plzně a při sev. okraji doudl. nářečí). Z moravských okrajových variant tvoří na Těšínsku a Jablunkovsku kompaktní areál název porvuslo a ve vm. nář. (na Uherskobrodsku) se vyděluje nevelké území, pro něž je charakteristický tvar prohříslo (spolu se sporadickými obměnami provřísloprobříslo).

Výraz povříslo, shodný se spis. jazykem, byl zaznamenán, většinou jako dubletní, roztroušeně v areálu podoby pobříslo, poněkud častěji v jeho vých. polovině.

Jediný odlišný lexém se vyskytuje na Doudlebsku, a to dialektismus pant.

V městské mluvě se tato položka nezkoumala.

4    obříslo  jen nář.; Jg mor., SSJČ nář. — Předponou ob- od slovesného kořene *-verz-, viz povříslo.

pant  v sled. významu jen nář. Adaptací výrazu přejatého z něm. (Band ‚svazek‘).

pobřeslo  jen nář. Hlásková obměna z pobříslo, viz tam.

pobřísko  jen nář. Dem. příponou -ko od pobříslo, viz tam.

pobříslo  jen nář.; Jg Nář. hlásková změna v > b, viz povříslo.

pobřístlo  jen nář. Hlásková obměna z pobříslo, viz tam.

porvuslo  jen nář. Přesmykem z předpokládaného povruslo v návaznosti na pol. powrósło.

povřeslo  jen nář. Hlásková obměna z povříslo, viz tam.


povříslo  stč. povřieslo, Jg, SSJČ, SSJ povrieslo, hluž. powrjestło — Psl. *poverslo z po-verz-slo (kořen souvisí s vázat).

povřístlo  jen nář. Hlásková obměna slova povříslo, viz tam.

probříslo  jen nář.; Jg Hlásková obměna vzniklá záměnou retnic z provříslo, viz tam.

prohříslo  jen nář.; Jg — Hlásková obměna výrazu provříslo, viz tam.

províslo  jen nář.; Jg mor. — Viz povříslo a provříslo.

provizlo  jen nář. Hlásková obměna slova províslo (viz tam) vlivem slovesa vázat.

provříslo  jen nář.; Jg Z povříslo (viz tam) změnou předpony po-pro- asi v důsledku adideace ke slovu provaz.

5    povříslo Ru 3 povřislo Ju 2 pobříslo Ju 5, Ru 2, 3 pobřislo Ju 1–3, Ru 1, 2, 4 provřislo Po 1 provísło Ju 7 provisło Ju 7 obříslo Ru 5 vobřislo Ju 4, 6

6    AJŚ 411, PLPJ 167, AJK 339, SSA 1.58, OLA 653, ALE 269