žebře 748, 749

schotky (schutky 809, 820, schody 825)

necki

korita 206, 504, 735 (korejtka 419)

žlabi 205, 211

hrobi 212, 737

burde 656, 658, 665

S          hojkače 685, strzuby 804, vlni 408

N          vysoké/dlouhé/velké strňišťe, velký strn

2                 Při neobratném kosení obilí (nebo trávy) docházelo často k tomu, že sekáč každým máchnutím kosy zajel do lánu obilí různě vysoko, takže strniště za ním mělo podobu jakýchsi vlnek. Nář. pojmenování takového nestejně vysokého strniště se různí hlavně lexikálně.

V řadě lokalit nář. označení schází; platí to zejména o vých. Slezsku, o střední části Moravy a o Českobudějovicku. Informátoři tam nedovedli příslušnou reálii pojmenovat a uváděli zpravidla popisná spojení vysoké, velké, dlouhé strniště, vysoké strnisko, velký, vysoký strn. Tato spojení jsme nemapovali, neboť mají jiný význam.

V Čechách se nejednou vyskytuje příslušné pojmenování v ustáleném spojení seče do kolíbky.

3                 Hlavní diference jsou soustředěny na Moravu.

V celých Čechách a na záp. Moravě je běžný výraz podřadky.

Na Moravě zabírá největší areál výraz kolíbky (střední Morava s výběžkem k Uherskému Brodu). Porůznu se však uvedené slovo vyskytuje téměř na celém zkoumaném území. Slovo hřebeně je charakteristické zvláště pro nářečí Slezska a pro sev. okraj vm. nář., dále pro území mezi Litovlí a Kroměříží (zde převážně jen dubletně). Odděleně bylo zapsáno na Zábřežsku, záp. Svitavsku a Slovácku.

Souvislejší územní celky tvoří také výraz žebra (vých. Vsetínsko a vých. Uherskobrodsko) a slovo zátinky (Znojemsko). Mnohokrát, ale rozptýleně a zpravidla jako dubletní bylo zaznamenáno označení schodky zvláště ve Slezsku a v širším okolí Brna. Výskyt výrazu necky je omezen hlavně na Žatecko a Roudnicko a na mikroareál na Litomyšlsku, výskyt slova burdy na vých. Boskovicko.

Ostatní, vesměs ojedinělé výrazy máme doloženy obvykle jako dubletní.

U většiny pojmenování bylo srovnání s jinou reálií přímo nasnadě, a proto není divu, že se týž výraz objevuje bez jakékoli územní souvislosti nezávisle ve více lokalitách.

4                 Naprostá většina pojmenování vznikla přenesením na základě podobnosti. Týká se to výrazů hojkače (k nář. hojkač ‚kolébka‘), hroby,
hřebeně, kolíbky, koryta, necky, podbradky, schodky, strzuby (nář. ‚jesle na zakládání píce dobytku‘), vlny, žebra, žebře, žlaby.

Z předl. spojení pod řadem vzniklo slovo podřadky a ze spojení pod kosou byl vytvořen výraz podkosky.

Slovesný původ mají pojmenování záseky a zátinky (k slovesům zaseknout a zatínat).

Ve výčtu dále uvádíme jen ty výrazy, které se nevyskytují v excerpované literatuře.

burdy  jen nář. — Nejasné, patrně podle střhn. burde ‚břemeno‘; nelze vyloučit souvislost s interjekčním hurdy burdy ‚nedbale‘.

hojkače  jen nář.

hřebeně  jen nář. — Přenesením (nář. ‚hřebeny‘).

podkosky  jen nář.

podřadky  jen nář.

strzuby  jen nář.

5    podřatki Ju 1, 2 — řeben Ju 2 — kolépky Ju 6 — korito Ju 3 — žebro Ju 2 — řbet Ju 6

6    —

Bh