64 kosiště (1025)

1    M         kosišťe — kosíšťe

kosisko — kosísko

2                 Zjišťovala se nář. pojmenování pro kosiště, tj. násadu na kosu (především travní).

Základní protiklad představují slovotvorné (od původu morfologické) varianty kosiště × kosisko, které se dále diferencují ještě délkou samohlásky -í- v sufixu: kosiště × kosíště, kosisko × kosísko. Uvedená délka je i v oblasti sev. poloviny Čech, kde jinak dochází ke krácení této samohlásky.

3                 Izoglosa vymezující oba sufixy probíhá ve směru sever – jih zhruba od Vysokého Mýta, Nového Města na Moravě ke Znojmu a Mikulovu. Východně od této linie jsou podoby se sufixem -isko. V Čechách a v záp. cípu Moravy se vyskytuje sufix -iště (-íště).

Podoby se zdlouženou samohláskou v sufixu jsou doloženy u obou variant (kosísko i kosíště) a jsou typické pro svč. a střč. nář., na jihu přesahují hluboko do oblasti jzč. dialektů.