rožen m.

rožák (též 229, 621)

rožek (parožek 727)

rožének (rožeňek 823) — rožínek

roženec

rožňík

prst

hrabec (grap’ec 834–836, grabek 833, 834, hrapka 820)

háček (hák 755)

zub (zymb 832–834)

N          prut; šíp 311, nárožňík 238, pazórek 671

2                 Kosa hrabice mívala několik roženců (zpravidla tři), tj. prutů, které při sečení zachycovaly obilí, aby se kladlo do stejné polohy.

Hrabice (viz III-61) byla už dávno nahrazena kosou s obloukem (viz III-60), ale třebaže ji informátoři namnoze z autopsie vůbec neznali, vzpomněli si na její staré nář. názvy poměrně spolehlivě. I tak však na Plzeňsku, Klatovsku a Českobudějovicku výrazy pro hrabici už zachyceny nebyly. Označení součástí tohoto starého nářadí schází tedy téměř na celém území jzč. nářečí. Jinak se podařilo na ostatním teritoriu vést hranice mezi jednotlivými výrazy pro roženec vcelku přesně, a to také díky tomu, že mohly být využity zápisy z KLA (v Čechách byla položka zkoumána pouze na opěrné síti bodů).

Méně spolehlivé jsou údaje týkající se mluvnického rodu slova rožeň. V našem, ale i v anketovém výzkumu scházejí v tom směru přesné informace; tři oblasti výskytu uvedeného výrazu v Čechách jsou podle převládajícího jednoznačného určení začleněny k žen. rodu, ale u řady lokalit je jejich přiřazení sice pravděpodobně správné, ale není jedině možné.

Nář. výrazivo pro roženec se velmi bohatě diferencuje slovotvorně, dále pak i morfologicky (roženec × rožének × rožek × rožák × rožník; rožen m. × rožeň m.; rožeň m. × rožeň f.). Lexikální rozdíly nepatří mezi nejzávažnější a hláskoslovný rozdíl registrovaný na mapě je jen jeden: rožének × rožínek.

Mezi nemapované výrazy bylo zařazeno i poněkud častěji zapsané slovo prut. Jde o označení použité ad hoc. Vyskytuje se sporadicky a dokládá se v podstatě z celého zkoumaného území; KLA potvrdila, že se k němu informátoři uchylovali z neznalosti příslušného nář. termínu.

3                 Výrazy se základem rož- převládají, ostatní lexémy jsou okrajové. Hranice mezi jednotlivými výrazy jsou ostré.

Velmi početné slovotvorné odvozeniny se základem rož- se často opakují odděleně v několika samostatných areálech.

Forma roženec se vyskytuje jednak ve velké oblasti vých. od Prahy a na Mladoboleslavsku, jednak na rozsáhlém území zhruba mezi Ledčí nad Sázavou, Slavonicemi a Boskovicemi. Oba uvedené areály tvořily původně patrně jeden celek, do něhož se na Kolínsku vklínila slovotvorná varianta rožák. Forma roženec je dále charakteristická ještě pro širší Holešovsko, pro již. Vsetínsko a Slavkovsko. Slovotvorná obměna rožník zabírá v záp. Čechách celé Roudnicko, Rakovnicko a území záp. od Prahy. Podoba rožének je obvyklá v záp. části slez. nářečí a na přilehlém Valašsku, v hláskoslovné variantě rožínek se dokládá ještě z Olomoucka a z malého území mezi Kyjovem a Mikulovem. Forma rožek převládá na Slovácku a odtud přesahuje až ke Kroměříži.

Výraz rožeň patří jednak k muž. rodu (široký sv. okraj svč. nářečí a již. a vých. část střm. nářečí; v záp. úseku této moravské oblasti je v morfologické obměně rožen), jednak k rodu ženskému (jz. okraj svč. nářečí a dále rozsáhlejší oblast na pomezí střč. a jzč. nářečí zahrnující území mezi Příbramí, Benešovem a Jindřichovým Hradcem). Menší okrajový areál mezi Klatovy, Strakonicemi a Prachaticemi patří také s největší pravděpodobností slovu rožeň žen. rodu, ale oporu pro toto tvrzení máme jen ve třech údajích; ostatním dokladům chybí v tom směru jakákoli charakteristika.

Dvě oblasti vytváří slovo prst, a to na centrální Hané a pak na malém areálu v podještědském úseku. Vých. část slez. nářečí zabírá slovo hrabec, mikroareál slova háček leží na východ a jih od Uherského Brodu. Výraz zub je doložen soustředěněji a většinou dubletně jednak z území sz. od Uherského Brodu a dále pak z Těšínska.

4    háček  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ dem. k hák ‚něco zakřiveného‘; roženec je zakřivený).

hrabec  jen nář. — K hrabat.

prst  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

rožák  v sled. významu jen nář. — Od roh.

rožek  v sled. významu jen nář. — Od roh.

rožen  m. jen nář.; Jg — Depalatalizací z rožeň (viz tam) a přechodem k jinému skloňovacímu typu.

roženec  Jg, SSJČ zeměd. — Od rožeň specifikačním sufixem.

rožének  jen nář. (pol. rożenek ‚rožeň‘) — Viz roženec.

rožeň  f. jen nář.; Jg rožnice — Z rožeň m. změnou rodu.

rožeň  m. Jg, SSJČ — Psl. *rožьnь, to od slova roh.

rožínek  jen nář. — Z rožének úžením é > í.

rožník  jen nář.; Jg i SSJČ dem. rožníček — Od rožeň sufixem s funkcí specifikační.

zub  SSJČ — Přenesením.

5    rožeň Po 1, Ju 2 — roženek Ju 7 — roženec Ju 7 — kulík Ru 2

6    AJPP 105

Bh