hrabňice 126, 141

hrabíc m. 710, 729

rožňou̯ka (rožnou̯ka 116, 119, 135, drožňou̯ka 119)

vovesňice 102–105

hasák (hazák 106, hazečka 120)

vobilňice 137 (vobilňačka, vobilňí kosa 160)

kosa z hrapkami (k. z hrapcami 825–828)

S          stroj 645

N          hrabicová kosa

2                 Při sečení obilí kosou se stébla sklápěla na pokos dřevěnými pruty (roženci) zasazenými do zvláštní konstrukce trvale upevněné ke kosišti. Tato kosa s roženci nesla v nářečích různá označení, převládá však slovo hrabice; to označuje místy také samotnou dřevěnou konstrukci s pruty.

Kosa s roženci byla už při výzkumu reálií velmi vzácnou. Pruty se lámaly, kosa byla značně těžká, a proto byla vystřídána kosou s obloukem (viz III-60), popř. kosou s dřevěným rámečkem. Pojmenování kosy s tímto rámečkem se neliší od pojmenování kosy s roženci.

V záp. Čechách, zejména na Plzeňsku a Klatovsku, a na Českobudějovicku výrazy pro tuto obilní kosu nebylo možno zachytit, slovo hrabice místy ještě znali nejstarší informátoři, znali i jeho přibližný význam, ale sledovaný typ kosy už neviděli.

Z širokého pásu obcí na záp. Moravě se dokládá slovo hrabice jako substantivum pomnožné. Náš výzkum ani KLA nepřinášejí o čísle uvedeného substantiva spolehlivé informace, a proto je jeho rozsah zakreslený na mapě jen přibližný.

Slovo hasák, zapsané vedle výrazu hrabice zvláště na Příbramsku, označuje sice příslušný typ kosy, ale vždy nástroj podstatně menší (míval jen dva pruty), navíc také kosu s obloukem.

3                 Název hrabice územně převládá. Menší oblast vytváří na svč. okraji slovo rožňovka; v Podkrkonoší se objevuje mikroareál pojmenování ovesnice. Nevýrazná oblast výrazu hasák vystupuje na Příbramsku.

K zeměpisné diferenciaci přispívají ještě další slova se základem hrab-. Jde o formy hrabicovka (vých. Vysokomýtsko a Náchodsko), hrabna a hrabnice (obě podoby sev. od Hradce Králové), hrablice (již. Uherskobrodsko), hrabíce (ve vm. nářečích mezi Vsetínem a Uherským Brodem) a hrabice plt. (v nářečích českomoravských od Nového Města na Moravě na jih a na jz. Moravě). Ostatní jednoslovná označení kosy s hrabicí jsou sporadická.

Zvláštním souslovným typem pojmenování kosa s hrabkami (kosa s hrabcami) se vyděluje vých. skupina slez. nářečí a Hlučínsko. Tento typ (zvl. spojení kosa s hrabicí, ale i typ hrabicová kosa) se dokládá v KLA, ale zpravidla jen dubletně vedle výrazu hrabice. O územním rozložení výrazů hrabce a hrabky viz III-62 roženec.

4    hasák  v sled. významu jen nář. (Jg „kdo hrabicemi žne“) — Nejasné, podle Mch snad zkrácením z hasačert ‚pružina k otřásání moučným pytlem ve mlýně, aby se oddělila mouka od otrub‘.

hrabíc  m. jen nář. — Z hrabice (viz tam) přechodem k muž. rodu.

hrabice  Jg též ‚samotná konstrukce s roženci‘, SSJČ (dluž. grabice ,malé hrábě‘) — Od hrabě/hrábě, psl. *grab-ľa (souvisí s hrabat).

hrabice  plt. jen nář. (pol. grabice plt. ‚malé hrábě u kosy‘) — Viz hrabice, přechodem k plt. v důsledku plt. hrabě.

hrabíce  jen nář. — Z hrabice dloužením samohlásky v příponě, snad vlivem rozložené měkké retnice.

hrabicovka  jen nář. — Univerbizací spojení hrabicová kosa.

hrablice  jen nář. — Od hrable, to starší podoba k psl. *grabľa, srov. III101 hrábě.

hrabna  jen nář. — K hrabat.

hrabnice  jen nář. — Patrně univerbizací spojení hrabní kosa.

kosa s hrabkami  jen nář. — Popisné pojmenování.

obilnice  v sled. významu jen nář. — Univerbizací spojení obilní kosa.

ovesnice  v sled. významu jen nář. — Univerbizací spojení ovesní kosa.

rožňovka  jen nář. — K nář. rožeň, event. univerbizací spojení rožňová kosa.

stroj  v sled. významu jen nář. (Jg snad ‚kostra‘) — Přenesením.

5    hrabice Ju 1–4 — hrabíca Ju 7 — hrabička Ju 5, Ru 2 — hrabječka Ju — kosa z hrabličkú Ru 5 — wobilňi kosa Po 1

6    —

Bh