S výjimkou výrazu žnivo mají veškerá zjištěná označení tvar množného čísla, jsou tedy plt. Je tak vyjádřen význam hromadnosti (soubornosti): sklizeň obilí trvá více dní. Pozoruhodné jsou zeměpisné diference odrážející jazykové vyjádření uvedeného významu. Z průběhu izoglosy žně × žňa (neshoduje se s mapou PRO E6) usuzujeme, že u slova žně plt. zůstává v Čechách a na záp. polovině Moravy zachován původní mluvnický rod (tj. ženský), kdežto na vých. polovině Moravy přechází tento výraz k rodu střednímu. V slezských nář. je běžný název žniva. Ten obsahuje význam hromadnosti (soubornosti) už ve vlastní slovotvorné příponě.

3                 Na celém zkoumaném území se vyskytují výrazy souvisící se základovým slovesem žnout. V Čechách a na záp. polovině Moravy bylo zaznamenáno pojmenování žně plt. f. jako označení výhradní. V dubletě se navíc dokládá ze severního úseku vm. nář. (nelze zde vyloučit vliv spisovného jazyka). Pro ostatní část Moravy je charakteristický tvar žňa plt. n. (izoglosa oddělující podoby žně a žňa prochází Moravou v severojižním směru, a to zhruba v linii vymezené městy Litovel, Boskovice, Brno, Mikulov). Dialekty ve Slezsku se vyčleňují formou žniva plt. n.; porůznu na Opavsku a vých. Vsetínsku byl zapsán ekvivalent žnivo.

Na sev. Českobudějovicku tvoří malý areál regionalismus děla plt. n.

Výrazy ve městech se shodují s výrazy zjištěnými ve venkovském okolí. Do mluvy měst ve vých. polovině Moravy a ve Slezsku proniká tvar žně plt. f., shodný se spisovným jazykem.

4    děla  plt. n. jako plt. jen nář.; Kt — Od dílo, psl. *dělo, to od dělat.

sbírky plt. f. jako plt. jen nář. — Od sbírat.

žňa  plt. n. jen nář.; Jg žna mor. — Viz žně plt. f.

žně  plt. f. stč., Jg, SSJČ, SSJ – u všech též žeň sg. f., hluž. — Psl. *žьnь, to k žьnjǫ, žęti ‚žnout‘.

žniva  plt. n. jen nář.; SSJ žnivá zast. — Viz žnivo.

žnivo  jen nář.; Jg, SSJČ nář., SSJ zast., pol. żniwo — K žnout, viz žně plt. f.

5    žňe Po 1, Ju 1–6, Ru 1–4 — žňa Ru 5 — žna Ju 7

6    OLA 625, ALE 262

Kl