bachlovat

hrab’icovať 749, 750, 72

S          vrhat 123

2                 Položka kosit, specifikovaná v průběhu výzkumu na činnost ‚kosit obilí kosou‘, přináší řadu rozdílů lexikálních, morfologických (žít × žnout, séct × séc), slovotvorných (sekat × síct) a hláskoslovných (žít × žat, síct × séct × sect). Slovesa sekat, kosit a žít označují na většině území jak kosení obilí, tak i trávy bez ohledu na to, jakým nástrojem se tento úkon provádí. Na menších úsecích (častěji na Chodsku) však existují určité sémantické rozdíly. Názvy významově neadekvátní (jako sekat, kosit ‚síci pouze trávu‘, síct, žít ‚síci jen srpem‘) zůstaly nemapovány. Protože obilí se kosilo speciálně upravenými kosami, byly zachyceny i termíny bachlovat, hrabicovat a vrhat, tj. ‚sekat kosou s obloukem, hrabicí, kosit tzv. vrhem‘.

3                 Základním pojmenováním sledované činnosti je na většině území slovo sekat a slovotvorná varianta síct. Pouze při okrajích se vydělují menší ostrůvky jinozákladových označení.

Převážně nedubletní název sekat vytváří rozsáhlý areál v severní polovině Čech, zabírá i okrajové úseky zč. včetně Chodska a přesahuje i do sousedního areálu podoby síct. Sloveso síct je charakteristickým označením na většině Moravy a převládajícím názvem v jižní polovině Čech a v Podkrkonoší. Na Moravě se vyskytuje v různých obměnách, např. sect (soustředěněji na Novoměstsku), séct (ve vm. nářečích – bez Břeclavska – a na již. okraji Slezska) a séc (v sev. polovině slezských nářečí).

V Kladsku a na Náchodsku, ve Slezsku východně od Ostravice a v nář. kopaničářských se užívá názvu kosit. Na sev. a vých. Jindřichohradecku a v souvislém pásu při již. okraji Čech je základním pojmenováním sloveso žít, zachycené porůznu i v dalších okrajových úsecích (ojediněle též v obměně žnout) a ve střední části vm. nářečí pak řídce v podobě žat.

K méně frekventovaným názvům patří označení bachlovat (na Klatovsku a Sušicku), hrabicovat (na Vsetínsku) a už jen ojedinělý archaismus vrhat (na Novopacku).

Vzhledem k povaze zadané otázky existují neobvyklé generační rozdíly v městské mluvě. Zatímco úzus staré generace je vesměs shodný se situací venkovskou, mládež ve významu ‚pracovat s kosou‘ užívá často slovesa kosit, výraz sekat má v mluvě mladé generace jistý významový posun, většinou totiž znamená ‚sklízet obilí strojem‘.

4    bachlovat  jen nář. — Od bachle ‚kosa a obloukem‘. Srov. III-60.

hrabicovat  jen nář.; Kt — K hrabice ‚kosa s dřevěnými pruty k zachycování obilí‘.

kosit  stč. kositi, Jg, SSJČ, SSJ, pol. kosić — Psl. *kositi.

séc  jen nář.; stč. sieci, Jg séci, síci, pol. siec, hluž. syc — Ze séci odsunutím koncového -i.

séct  jen nář.; Kt — Ze séci, psl. *sěk-ti, tvar na -t vznikl analogií podle většinového zakončení českých sloves, tj. připojením infinitivní koncovky -t.

sect  jen nář. — Podoba s krátkým kořenným vokálem, viz séct.

sekat  Jg, SSJČ, SSJ nář. — Iterativum od séci.

síct  SSJČ hovor., též síci, SSČ — Úžením ze séct, viz tam.

vrhat  v sled. významu jen nář. — Od vrhat ‚odhazovat stranou‘ (Jg vrh ‚dřevěný nástroj k hrabičné kose‘).

žat  jen nář.; Kt žati, SSJ žat — Od psl. *žęti, podoba s neprovedenou přehláskou.

žít  stč. žieti, Jg žiti ‚síci srpem‘, SSJČ ‚síci srpem, říd. kosou‘, pol. żąć, hluž. žeć — Od psl. *žęti.

žnout  Kt, SSJČ ‚síci srpem, říd. kosou‘ — Od žęti analogickým vyrovnáním podle tvarů žnu…

5    sekat Po 1, Ju 1–3, 5, 6, Ru 4 — sícť Ju 7 — sejct Ru 5 — sect Ju 2 — kosit Ju 4–6

6    SSA 1.75, OLA 633, ALE 265

Bá