52 obilí (1034)

1    M         (v)obilí (objylí 701, obyly 830, ob’yli 832, u̯obilie 801, objylo 701) — obilé — vobílí — (v)obelí ((v)obәlí) — vobjeli 638, 659 — voblí

zboží (zbožjé 755)

2                 V nářečním označení obilí (kulturní trávy pěstované pro škrobnatá zrna – obilky) byla zjištěna jediná diference lexikální, četné jsou však rozdíly hláskoslovné; týkají se lexému obilí (obilí × obílí × obilé × obelí × obělí × oblí).

U uvedených hláskoslovných diferencí upozorňujeme zejména na dva jevy: na širší výslovnost a na postupné či úplné redukování kořenné samohlásky (jzč. obelí a oblí). K obdobnému jevu, přestože v tautosylabickém postavení hlásky i, avšak s podobným územním rozsahem srov. též mapu II-145 silnice (selnice, slnice), k úplnému územnímu rozsahu původního nezúženého é ve vm. ekvivalentu obilé (zbožé) viz odd. V-44b obilí. Na mapě neregistrujeme morfologický typ obilo, doložený pouze v jedné obci a svědčící o příklonu k typu město. Tento jev viz odd. IV-6 pole.

3                 S výjimkou Valašska (s výběžkem až na Kopanice) a jv. poloviny slez. nář., kde byl zaznamenán název zboží, je po celém území národního jazyka rozšířeno pojmenování obilí, případně jeho obměny. Z nich má nejvýraznější územní rozsah podoba obelí s náznakem širší výslovnosti pův. kořenné samohlásky i. Vyskytuje se v jzč. nář. (v zč. úseku soustředěně, dále pak v jč. nář. podél hranice se střč. dialekty s přesahem na Ledečsko, na Strakonicku, Prachaticku, zčásti na Českobudějovicku a Jindřichohradecku). Na východ od Příbrami, na Prachaticku a ve značné části zč. nář. byla zapsána jako dubletní obměna s plnou redukcí kořenného i, a to oblí. Ze dvou lokalit vých. od Brna se dokládá varianta obělí. Do inventáře variant základového výrazu obilí dále patří hlásková podoba se zdlouženou kořennou samohláskou obílí. Ta se objevuje ve vých. části svč. nář. a na území na západ od Nového Města na Moravě. Vm. dialekty a okrajová nář. na již. Opavsku se vyčleňují obměnou obilé.