5 čeleď (630)

1    M         čeleď — čeladz’ 832, 834 (čeladž 835, 836)

čelátka

čeleďíňi (čeleďíňí 623, čeleďiné 748, čeledz’instvo 822)

chasa (kasa 819, chasňicy 833)

služebňí (služebňә 614, slúžebňí 737, su̯užebňí 738, sužebňí 729, 731, 732, súžebňí 734, služebňíci 461, 626,
727, słuhovja 755)

N          pacholci a ďífky 704, 728, 740, 756

2                 Zkoumala se dřívější nář. pojmenování pro osoby zaměstnané v zemědělství za mzdu, stravu a byt. Výzkum byl zaměřen především na souhrnné názvy, kolektiva; ta jsou v našich nářečích většinová, nebyla zaznamenána jen v některých oblastech v nejvýchodnější části zkoumaného území. Jde o lexémy čeleď (s hláskovou variantou čelaď a formál. dem. čeládka) a chasa. (Výrazy čeleď, čeládka a chasa se shodují se spis. jazykem.)

Obě pojmenování jsou velmi stará; podle jejich územního rozložení zejména v Čechách lze snad předpokládat, že slovo chasa se rozšířilo od středu Čech i do oblastí staršího výrazu čeleď. Svědčí pro to i skutečnost, že slovo čeleď je v okolních slovanských jazycích v sledovaném významu ‚zemědělské služebnictvo‘ doloženo, kdežto slovo chasa nikoliv – k jeho specifikaci došlo tedy patrně až na našem území.

Kolektiva jsou někdy nahrazována plurálovým označením pro příslušníka čeledi (čeledíni) nebo služebnictva vůbec (služební). To je příznačné především pro východní oblasti, kde často vůbec ekvivalentní pojmenování neexistuje; řídce se zde objevují také plurálové formy názvů příslušníků čeledi podle pohlaví (pacholci a dívky), ty však jako neekvivalentní nebyly mapovány.

3                 Výraz chasa je typický pro Čechy (nepronikl jen na Strakonicko, sev. okraj a vých. oblasti Čech) a dále pro sev. Moravu a velkou část Slezska, zejména Opavsko.

Téměř na celém ostatním území byly zachyceny varianty slova čeleď; ty často zasahují i do oblastí slova chasa. Největší rozsah má formál. dem. čeládka. V Čechách bylo zapsáno ve výše uvedených oblastech, kde se nevyskytuje chasa, na Moravě pak až po linii Šumperk – Boskovice – Brno – Znojmo, východněji (a rovněž tak ve Slezsku) jen sporadicky. Mnohem menší rozsah má samotný výraz čeleď; souvisle byla zaznamenána zejména na území mezi Jihlavou, Svitavami, Prostějovem, Kyjovem a Moravským Krumlovem a dále na menších areálech na Klatovsku, Táborsku a Náchodsku, jinak jen rozptýleně. Hlásková varianta čelaď je charakteristická pro nejvýchodnější cíp Slezska. Plurálová forma čeledíni je doložena ze značné části slez. nář. (již. od Ostravy) s přesahem na sev. okraj Valašska, občas se objevuje i jinde na vých. polovině Moravy.

Zejména při jz. okraji Čech, při již. a vých. okraji Moravy a na Boskovicku bylo zachyceno pojmenování služební.

Výsledky výzkumu byly konfrontovány s KLA; zejména při čes.-mor. hranici se v tomto starším materiálu objevuje častěji slovo čeleď.