potkład (potklotka 828, 835, 836)

potkladek

sedlo

sedílko (též sedéu̯ko 734)

šibeňka (též 718, šibéňka 732, šibeňica 754)

stolička 307, 518–520, 604

polštář

plátek 644, 645 (náplatek 646)

špalík

žebříček 639, 640, 642 (žebřinka 633)

pachole

hňízdo

hřebeň 806, 813, 814

zubíř 738, 815

piłka 814, 816, 817, 823

prsa 623, 627

ďedek 743, 745, 746, 749

kocour 445, 464

kobylka 447, 645

S          koňik 628

2                 Na mapě jsou zachyceny nář. termíny pro zhlavík, tj. podložku s výřezem, na niž dosedá hřídel pluhu. Jde o část dřevěných plužních koleček. Taková kolečka představovala v době našeho výzkumu reálii už vzácnou a informátoři nebyli s to její složení spolehlivě popsat a části pojmenovat. Novější kolečka jsou železná a mají poněkud jinou konstrukci. Zhlavík se tam nasazuje do železného rámu, a ten pak mívá speciální názvy. Pojmenování, která se týkala jen železných koleček, jsme nemapovali.

Poněkud problematický je výraz šibeňka z Uherskobrodska a slovo žebříček z Brněnska. Jako pojmenování pro zhlavík byly oba výrazy zachyceny jak naším výzkumem, tak KLA a vytvářejí poměrně celistvou oblast. Dopisovatelé z výše uvedených oblastí nezřídka nedovedli zhlavík vůbec pojmenovat a obvykle připojovali poznámku, že se u nich vyskytují jen kolečka železná. Nelze tedy s určitostí rozhodnout, kde slovo šibeňka a žebříček označují zhlavík železný s celým rámem a kde naši sledovanou součástku dřevěnou.

Mezi termíny pro zhlavík jsou četné rozdíly lexikální, ale také slovotvorné (např. zhlaví × zhlavek × náhlavek × náhlavec, sedlo × sedýlko) a hláskoslovné (např. zhlaví × schlaví).

Mnohé názvy jsou víceznačné; kromě zhlavíku znamenají někde jen jeho část (např. výrazy hnízdo, sedlo někde slouží k označení pouze zářezu na zhlavíku, do něhož pak zapadá hřídel).

Celá řada pojmenování byla na zhlavík přenesena z jiných objektů. Není bez zajímavosti, že jde o významy, jež slouží jako motivační základ velice často, a jejich názvy přímo označují celou řadu různých jevů, které některou svou vlastností připomínají příslušný původní objekt, např. hnízdo má podle SSJČ také význam ‚co vůbec připomíná hnízdo‘, kocour ‚věc připomínající nějak kocoura‘, hřeben ‚co připomíná hřeben‘, podobně je tomu u slov pilka, podklad, polštář, prsa, sedlo, stolička, šibenice.

Z představy, že jde o přední nebo vrchní část nějakého předmětu, vyvozují se termíny zhlaví, náhlavec a další odvozeniny od základu hlava, popř. metaforický název prsa. V pojmenováních podklad, ale i stolička, sedlo, polštář, špalík se vychází z faktu, že zhlavík slouží jako podložka pro hřídel. V dalších přenesených výrazech kobylka, koník, kocour se snad obráží fakt, že jde o podložku s úzkým hřbetem připomínající hřbet kocoura atd. Zejména ve Slezsku míval zhlavík více zářezů, takže vzdáleně mohl připomínat pilu, zuby, hřeben, srov. výrazy zubíř, pilka, hřeben.

Náš značně sporadický materiál byl ověřován a hojně doplňován údaji z KLA. Jen tak bylo možno vést na mapě poměrně přesné jazykové hranice. To ovšem znamená, že na mapě není představena situace zcela současná, ale stav poněkud archaizovaný.

3                 Převažujícími termíny jsou odvozeniny od fundujícího substantiva hlava. Územně nejrozšířenější je pojmenování zhlaví (s obměnou schlaví). Kromě okrajů se vyskytuje téměř v celých Čechách, na Moravě je běžné ještě v sev. úseku střm. nářečí, kde zasahuje až k Prostějovu. Podoba schlaví je rozšířena v teritoriu slova zhlaví zejména v svč. nářečích s přesahy do nářečí střč. a pak v úzkém pruhu od Příbrami k Českým Budějovicím a k Slavonicím. Slovotvorná obměna zhlaveň je doložena z mikroareálu od Roudnice. Další slovotvorná varianta zhlavík zabírá zvláště stř. a vých. část střm. nářečí, málo přesahuje do nářečí vm. Podoba slavík se zjed

nodušenou souhláskovou skupinou navazuje na oblast slova schlaví; vyskytuje se na jz. Moravě s centrem na
Třebíčsku. Další slovotvorné obměny jsou náhlavec (záp. Opavsko), náhlavek (zvl. záp. od Ostravy) a zhlavek
(Těšínsko).

Větší oblast vytváří na zč. okraji slovo špalík a v Pošumaví výraz sedýlko. Jeho základní, nedem. podoba sedlo tvoří mikroareál na Břeclavsku, jinak se více nebo méně soustředěně vyskytuje zejména na okrajích Čech a pak zvláště na vých. Uherskobrodsku a v sev. úseku vm. nářečí. Výraz hnízdo tvoří malé oblasti na východ od Českých Budějovic, ve střed, úseku vm. nářečí, ale též na Chodsku. Roztroušeně je doloženo i odjinud. Na již. okraji Slezska byla zachycena ještě pojmenování zubíř, pilka, hřeben. Označení podklad je zvláště na sev. okraji vm. nářečí a v přilehlém území slezských nářečí. Název podkladek zabírá velkou oblast na již. Moravě s centrem na Brněnsku. Označení šibeňka vytváří areál na Uherskobrodsku, pojmenování polštář je doloženo z podkrkonošského úseku, slovo plátek ze Zábřežska, výraz prsa od Brna, výraz žebříček zvláště z kraje mezi Brnem a Kyjovem.

4    dědek  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

hnízdo  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

hřeben  jen nář. — Přenesením.

kobylka  v sled. významu jen nář. (Jg ‚podstavec, na kterém jsou položeny lísky‘) — Přenesením.

koník  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

kocour  v sled. významu jen nář.; Jg kocourek — Přenesením.

náhlavec  jen nář. (SSJČ náhlaví, náhlavník ‚část předku pluhu spočívající mezi plužňaty‘) — Z předl. spojení na hlavě.

náhlavek  v sled. významu jen nář. — Viz náhlavec.

pachole  v sled. významu jen nář. (Jg „dřevo k obrtli podobné, ale slabší“) — Přenesením (šlo o „pomocný špalík“).

pilka  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

plátek  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚drobný plochý útvar, nepříliš velká vrstva něčeho‘) — Specifikací.

podklad  v sled. významu jen nář. (SSJČ i SSJ ‚to, co se klade pod nějaký předmět‘) — K podkládat.

podkladek  v sled. významu jen nář. — K podkládat.

polštář  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

prsa  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

sedlo  v sled. významu jen nář.; Kt (SSJČ ‚pevná část, na niž dosedá část pohyblivá‘) — Přenesením.

sedýlko  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

schlaví  jen nář. — Viz zhlaví, skupení sch podle progresivní asimilace typu sh > sch.

slavík  v sled. významu jen nář. — Ze schlaví (viz tam) zjednodušením souhláskové skupiny a kontaminací se zhlavík.

stolička  v sled. významu jen nář. (Jg „malá stolice, u vozu dřevo spojující snice“) — Přenesením.

šibeňka  jen nář. — Přenesením (SSJ šibeň ‚šibenice‘).

špalík  v sled. významu jen nář. — Specifikací (SSJČ dem. k špalek ‚krátký, silný, hranatý kousek dřeva‘).

zhlaveň  f. jen nář. — Slovotvorná obměna výrazu zhlaví, viz tam.

zhlavek  jen nář. — Přenesením (SSJČ nář. ‚polštář‘).

zhlaví  Jg, PSJČ lid. „příčné dřevo plužních koleček“ (SSJČ ‚vyčnívající volný konec něčeho‘) — Podle Mch je východiskem psl. *vъzgolvьje ‚co je nad hlavou, nadhlaví‘, nelze vyloučit možnost původu ze spojení s hlavou, tedy ‚to, co je s hlavou‘.

zhlavík  jen nář.; PSJČ lid. — Slovotvorná varianta slova zhlaví, viz tam.

zubíř  jen nář. — Od zub specifikačním sufixem.

žebříček  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

5    hlaví Ju 3, Ru 2 — schlaví  plt. Ju 1 —schlavi Ju 3 — polštář Ju 5 — koňik Ju 2 — postílka Ju 6

6    —

Bh